28. 10. 2006, KZ | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Vše co potřebujeme, nám bude dáno
Když Ježíš vycházel z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák - Timaiův syn Bartimaios. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: "Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!" Ježíš se zastavil a řekl: "Zavolejte ho!" Zavolali tedy toho slepce a řekli mu: "Buď dobré mysli, vstaň, volá tě!" On odhodil plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. (Mk 10, 46-47; 49-50)
Nezůstáváme i my někdy jen nečinně sedět na plášti u cesty, tak jako slepý žebrák v evangeliu? Stejně jako jemu sloužil plášť k tomu, aby do něj lidé dávali své dary, nečekáme i my jen na nějaké "dary"? Dary, které by nás, podle našeho názoru, teprve uschopnili kráčet po cestě za Bohem. Možná k němu jako Bartimaios i voláme. A požadujeme "více zdraví, více síly, lepší životní situaci atd." a myslíme si, že až teprve pak budeme moci vyjít...
Mohli bychom ale tak jako on učinit něco víc. Odhodit svůj plášť, své "jistoty"… vyskočit….. a jít s vírou k Ježíši. Vše ostatní, co k putování s Ním potřebujeme, nám bude dáno.
