12. 8. 2006, MNg | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Už toho mám dost!
„Šel den cesty pouští, až přišel k jednomu trnitému keři
a usedl pod ním; přál si umřít.
Řekl: "Už dost, Hospodine, vezmi si můj život,
vždyť nejsem lepší než moji otcové."
Pak pod tím keřem ulehl a usnul.
Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: "Vstaň a jez!"“
(1Kr 19,4-5)
"Už nemůžu..."
Někdy přichází okamžik,
kdy už opravdu nemůžeme dál.
Před námi je jen prázdnota - poušť.
Copak Bůh nevidí, jak nám je?
Vidí! Zná lidské potřeby!
Někdy stačí jen vysypat na něj to, jak se cítíme,
"vyspat se, najíst" a důvěřovat.
Hospodin se stará!
Někdy ale i jinak, než si právě přejeme
a než si dovedeme představit.
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Související texty k tématu:
Krize, utrpení:
- Dětem se předává neuvěřitelná nepravda Dětem vyrůstajícím v našem rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty.
- Stopy v písku Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku...
- Utrpení, krize - základní pohled Neplýtvejme příliš slovy o utrpení. Nevíme totiž co to utrpení je. Když jsem je doopravdy poznal já, dokázal jsem jenom plakat.
- Další texty k tématu: krize, utrpení
