Přinášet světu naději sami nezvládneme...

Křest (ať v dětství nebo později vědomě obnovený)  je důležitým krokem v životě křesťana. Je to mj. rozhodnutí, že chceme kráčet životem s Ježíšem a snažit se žít jako On.

Ježíš vlastně vůbec křest  nepotřeboval – jeho vztah s Bohem byl už dávno zřejmý. Ale dal se pokřtít, aby ukázal svou solidaritu s těmi, kdo se nechali pokřtít od Jana Křtitele před ním. Křtem  zároveň zahájil své veřejné působení: začal oznamovat lidem, že Bohu na nich záleží, uzdravoval nemocné, šířil milosrdenství a těšil chudé. A pro tuto službu dostal od Boha velkou podporu – potvrzení, že je jeho milovaný Syn.

Také pro každého křesťana přijetí křtu a život ze křtu znamená,
že je Bohem milovaný a chce-li sloužit,
pak na svou službu není sám, ale Ježíš je s ním.

Jak v dnešním světě sloužit? Je to o pomoci těm, kdo to potřebují, o odpuštění, milosrdenství... Ale hlavní co dnešní svět potřebuje, je přinášet naději tam, kde panuje beznaděj. Někdy si můžeme myslet, že naše snaha nemá efekt, nebo že se nám to moc nedaří. Proto je dobré připomínat si to, co jsme dostali při křtu – vědomí, že jsem milovaný syn/dcera a mou silou je Kristus, který je neustále se mnou.

Jsme-li pokřtěni, nemáme být opatrní,
abychom něco nezkazili,
ale naopak s odvahou máme přicházet k druhým tak,
jak chodil a chodí Ježíš.

-redakčně upraveno-