27. 3. 2004, KZ | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Nedokážeme odpustit sami sobě...
Učitelé Zákona a farizeové přivedli k Ježíšovi ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed a řekli mu: „Mistře, tato žena byla dopadena v cizoložství při činu. Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?“ /J 8,3-5/
O posuzování druhých už toho bylo napsáno mnoho.
Všichni, nejen na základě tohoto známého biblického vyprávění, víme,
že bychom po druhých neměli "házet kameny".
Často však zapomínáme i na to,
že tu nejde pouze o náš vztah k druhým,
ale také o vztah k nám samým.
Nepřijmeme-li Boží milosrdenství
a nedokážeme –li odpustit sami sobě,
kamenujeme sami sebe.
Člověk pod tíhou kamenů
rozhodně není schopen naplno žít.
Může pouze přežívat.
Neskrývejme se tedy pod kameny,
ale odvážně se vystavme paprskům Boží milosti
a nechme se naplnit Ježíšovými slovy:
„Ani já tě neodsuzuji.
Jdi a od nynějška
už nehřeš!“ /J 8,11/
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: KZ
Související texty k tématu:
Odpuštění, smíření:
- Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho
- Odpuštěním prospíváme i sobě
- Myšlenky na pomstu
- Odpustit neznamená zapomenout
- Odpuštění tě vnitřně osvobodí z moci těch, kteří ti ublížili...
- Člověk může změnit svůj osud
- Jak mohu odpustit dozorci SS?
- Ke zdravým vztahům patří i omluva...
- Jak si nenechat ničit život starými křivdami?
- Věřím v ... odpuštění hříchů...
- Vězení s klíčem uvnitř
