Nemusíš si nic dokazovat...

Je snadné pohoršit se
nad zkažeností společnosti,
nad lumpy a podvodníky ve velkém...

A není moc těžké najít lidi,
s nimiž si ve srovnání budeme
připadat spravedliví a bezúhonní.

Můžeme být ale kvůli tomu sami se sebou spokojení?

Když srovnáme svůj život
a svoje chování s Ježíšovým,
zjistíme, že až tak čestní, spravedliví a milující nejsme.

Ve srovnání s Boží láskou a spravedlností,
která se nám ukazuje v Ježíši,
jsme na tom velmi podobně jako ti,
nad kterými jsme se pohoršovali.

Přijímat sám sebe takového, jaký jsem,
neznamená být sám se sebou spokojen
a tvářit se, že je v mém životě všechno v pořádku.

Příběh farizeje a celníka nás zve,
abychom přijali i svoje selhání,
svou slabost a nedokonalost,
abychom to všechno uznali před Bohem
a otevřeli se jeho milosrdenství a pomoci.

To je krok vpřed.
Nemusíš si dokazovat
a sám sebe přesvědčovat,
že jsi v pořádku, když cítíš,
že to tak není.

Bůh i mě a můj život může proměnit.
Jen to je cesta k dokonalé,
tedy Boží, spravedlnosti a lásce.