27. 10. 2007, Pavel Semela | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Nemusíš si nic dokazovat...

Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: "Bože děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník..." Říkám vám: Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus.(Lk 18, 11.14)

Je snadné pohoršit se
nad zkažeností společnosti,
nad lumpy a podvodníky ve velkém...

A není moc těžké najít lidi,
s nimiž si ve srovnání budeme
připadat spravedliví a bezúhonní.

Můžeme být ale kvůli tomu sami se sebou spokojení?

Když srovnáme svůj život
a svoje chování s Ježíšovým,
zjistíme, že až tak čestní, spravedliví a milující nejsme.

Ve srovnání s Boží láskou a spravedlností,
která se nám ukazuje v Ježíši,
jsme na tom velmi podobně jako ti,
nad kterými jsme se pohoršovali.

Přijímat sám sebe takového, jaký jsem,
neznamená být sám se sebou spokojen
a tvářit se, že je v mém životě všechno v pořádku.

Příběh farizeje a celníka nás zve,
abychom přijali i svoje selhání,
svou slabost a nedokonalost,
abychom to všechno uznali před Bohem
a otevřeli se jeho milosrdenství a pomoci.

To je krok vpřed.
Nemusíš si dokazovat
a sám sebe přesvědčovat,
že jsi v pořádku, když cítíš,
že to tak není.

Bůh i mě a můj život může proměnit.
Jen to je cesta k dokonalé,
tedy Boží, spravedlnosti a lásce.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Pavel Semela

Témata: cesta | duchovní život | nedokonalost, slabost, křehkost, zranitelnost

Související texty k tématu:

Láska k sobě, sebepřijetí:

Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé Láska k bližnímu bez lásky k sobě samému neexistuje...
Miluj sám sebe, aby ses mohl otevírat lásce druhých Milovat sám sebe je stejně důležitým přikázáním jako milovat bližního. Ježíš učinil z lásky k sobě samému měřítko lásky k bližnímu.
Láska k sobě samému je základ životní kreativity Pokud nemilujeme sami sebe, začneme mít přehnaný strach z poznávání vlastních chyb a nedostatků. Bůh ale nemiluje člověka pro to, kým člověk je, ale výlučně proto, že je.
Být vděčný sám za sebe Vděčnost nám otvírá oči, abychom dokázali vidět vlastní hodnotu. Často v nás totiž vězí až příliš hluboko sklon k sebeodmítání. Rádi bychom měli jiné tělo, jiné nadání, jiné možnosti. Když vidím jen co mi chybí, nerozvíjím co je ve mně jedinečné. Začnu-li pošilhávat po tom, co mají druzí a co já nemám, nedokážu už si všímat a vážit toho, co mám právě jen já.
Další texty k tématu: láska k sobě vztah k sobě, sebepřijetí