Někdy je dobré ohlédnout se zpátky

Často Boha o něco prosím – o mnoho malých i velkých věcí. Hledávám útěchu v Boží náruči a věřím, že mi ji poskytne. Někdy se mě ale zmocní pochybnost a strach, občas necítím žádnou odezvu…

Nedávno jsem přemýšlela o tom, kolik mých úpěnlivých proseb Bůh skutečně vyslyšel. Ke svému překvapení jsem si uvědomila, že mnoho. Zajímavé je ale, že jsem si toho mnohokrát vlastně ani nevšimla! Snad proto, že se konkrétní problémy někdy nevyřešily přesně tak, jak jsem chtěla anebo k jejich vyřešení došlo v jiném čase, než jsem si představovala. Když se ale zamyslím, všechno vlastně přišlo tak, jak mělo, a v tu pravou dobu.

Někdy je totiž dobré ohlédnout se zpátky a zjistit, kolik jsme toho od Boha už vlastně dostali. Uvědomit si, v kolika ohledech už naše volání bylo vyslyšeno. Takové ohlédnutí může být obrovskou posilou ve dnech, kdy si připadáme od Boha vzdálenější, nebo se nám zdá, že se stále trápíme stejnou věcí a řešení nepřichází.

Při takovém ohlédnutí si možná více uvědomíme, jak je nám Bůh stále na blízku, jak plní naše životy svou dobrotou, milosrdenstvím. Když si uvědomíme, kolikrát jsme volali a On nás vyslyšel, najdeme v sobě mnoho sil k dalším bojům ve všech oblastech našeho života a přestaneme pochybovat. Znovu uvěříme, že On má skutečnou moc nás vyvést ze všech našich bolestí, strachů a nemocí, a to v ten pravý čas a tou nejlepší cestou.