Každý člověk po sobě zanechá konkrétní stopu. Jaká bude?

Když jsem si přečetla větu, kterou Ježíš říká svým učedníkům o tom, jak to bude s koncem světa, vzpomněla jsem si, že jsem byla jednou svědkem humorné příhody. Kněz – zapálený ve své nedělní promluvě - prohlásil: „Kdy skončí náš svět, to neví ani andělé, ani Syn, ANI OTEC.“ Pak se na chvíli zarazil, pousmál se a opravil se: „Pardon, to by pak nevěděl opravdu nikdo. Kdy pominou nebe a země, ví pouze Otec.“

I když to byla humorná situace, zůstala mi v hlavě právě kvůli tomu, že silně zdůraznila to, že o konečnosti světa nemá nikdo, kromě Otce, ani ponětí. Kolik „zaručených“ předpovědí o blížícím se konci už jsme slyšeli? A ještě takových fake news uslyšíme!  Zneklidňuje nás představa konce světa anebo si říkáme, že se to naší generace vůbec netýká, protože je to nějaká daleká budoucnost, která s námi vůbec nesouvisí?

Bůh nám dal k dispozici naši krásnou Zemi. Dal nám také svobodnou vůli a díky ní si můžeme vybrat, kam náš život bude dennodenně směřovat. Každý člověk je jedinečným dílkem v Božím plánu a zanechá svou konkrétní stopu v dějinách našeho lidstva. Jaká ta stopa bude? Povede k zániku anebo k životu? Jak vlastně dnes žijeme? Co po nás zůstává a co předáváme dalším generacím? Kolik lidí jsme přivedli k dobru a ke „spravedlnosti“? (srov. 1. ČTENÍ Dan 12, 1-3)  

Nemusíme žít ve strachu z konečnosti našeho světa tak, jak ho známe. Je to ale skutečnost, která je stejně platná pro každého z nás napříč generacemi. Ježíš jednoho dne definitivně přijde a my bychom na to měli být (každé dnes) připraveni.

Redakčně upraveno