Bůh používá naši jedinečnost

Ježíš oslovuje tyto bratry osobně, uprostřed jejich běžné činnosti. Ví, kým jsou, a bere to vážně. V plánu, který s nimi má, počítá s tím, že jsou rybáři. I když to na cestě za Ježíšem dostane nový smysl a v jejich životě se ledacos změní, nemusí se stát někým jiným. Ježíš je zve jako rybáře s jejich zkušenostmi, instinkty, schopnostmi. S nimi chce spolupracovat, jeho mocí jejich rybaření ponese mnohem důležitější plody.

Podobně Ježíš oslovuje každého člověka. Ví, kým jsem, ví o mých obdarováních i omezeních, schopnostech i slabostech, o tom, co mě těší a baví. A chce mě zapojit do svého plánu a díla s tím vším. On si to umí použít, nemusím se nejprve stát někým jiným, nechce mě vmáčknout do univerzální formičky Ježíšova učedníka či „správného křesťana“.

Bůh je originální, netvoří kopie. Stejně tak s naší originalitou počítá ve svých plánech, k jejichž realizaci nás zve. Rozmanitost Ježíšových učedníků do jeho plánů a představ o církvi patří. Jednota křesťanů neznamená uniformitu, jsme zváni usilovat o jednotu, která s růzností počítá a vidí v ní Boží dílo.