Trestá Bůh nebo netrestá?

Dobrý večer,
v poslední době se setkávám s tézí, že Bůh nás netrestá. Vzpomínám na modlitbu, kterou jsme se učili v 40. letech:

Svatý Bože, hříšné trestáš činy,
trestů Tvých se hrozím za své viny.
Všechno dobré dostávám z Tvé ruky,
podstoupil jsi za mne kříže muky,
nebe otevřels mi smrtí svou
a já zlobou splácím lásku Tvou.
Hříchů je mi z hloubi srdce líto,
polepším se, svatě slibuji to.

Rovněž v některém dopise sv.Pavla jsem našel zmínku o trestech za hříchy.

Odkud ten věroučný posun?

Je pravda, že v Písmu sv. je mnohokrát zmínka o Božím trestu, a ani současná teologie se tomuto pojmu tedy nijak nevyhýbá. Věrouka katolické církve nás mimo jiné i nadále varuje také před samým „věčným trestem“ v podobě „pekla“ – tedy trvalého a definitivního odloučení člověka od Boha. Pán Ježíš o pekle rovněž nejednou sám hovoří (Mt 5,22.29; 13,42.50; Mk 9,43-48).

Pojem Božího trestu souvisí s nekonečnou Boží spravedlností, naděje na odpuštění zase s jeho nekonečným milosrdenstvím. Člověk často jen stěží porozumí tomu, jak moudře dovede Bůh svoji spravedlnost s milosrdenstvím skloubit. Jak zdůrazňuje současný Katechismus katolické církve, Boží tresty však „nelze vnímat jako nějaký druh pomsty, kterou Bůh hříšníka postihuje zvenčí, nýbrž jako důsledky vyplývající ze samé podstaty hříchu“ (KKC 1472). V tomto smyslu by se tedy pak dalo souhlasit i s tezí, kterou zmiňujete, tedy že „Bůh nás netrestá“.

Dalo by se to vyjádřit i tak, že se vlastně svým způsobem trestáme sami. Bylo by přece divné např. říci, že „neukázněného řidiče potrestal Bůh autonehodou“. Prostě ji sám svou neopatrnou jízdou způsobil. I samotné peklo označuje katechismus za „stav konečného sebevyloučení ze společenství s Bohem a blaženými“ (KKC 1033), nikoliv tedy jako trest uvalený na hříšníka primárně zvenčí.

Dalším důvodem k tomu, že myšlenka Božího trestu bývá snad zdůrazňována méně než dříve, je asi to, že trest má být vždycky až náhradní cestou k nápravě člověka. Na prvním místě by měla být vždycky láska a přijetí. Co platí pro rodiče o výchově dětí, platí nemálo i o Boží výchově ve vztahu k nám, chybujícím lidem.

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Bůh