Toužím po víře...

Dobrý den, jsem pokřtěná, pocházím z katolické rodiny. Všichni mí příbuzní věří v Boha, nakonec i moje matka, která vždycky Boha zavrhovala, začala chodit do kostela... já sama o sobě si myslím, že věřím... v něco, nevím, jak to popsat, v nějakou bytost "tam nahoře". Z nějakého důvodu jsem začala "toužit" (nevím, jestli to je to správné slovo) po kostelu, po mši, po víře. Jenže vlastně toho moc o tom nevím...ráda bych se přidala k lidem, kteří věří, navštěvovala nějaké společenství, chodila do kostela. Jenže nevím, kam... prosím vás o radu. Děkuji.

Dobrý den,

děkujeme za důvěru, s jakou jste se na nás obrátila, i za krásný příběh cesty Boha k člověku a člověka k Bohu. Protože to je opravdu On, kdo dělá první krok k nám, kdo vzbuzuje touhu. A je krásné, když toto člověk zaslechne a začne sám hledat.

Jak zde píšete o své "touze", věřím, že to je právě jeden ze způsobů, jakým Bůh člověka oslovuje, jak ho volá k tomu, aby se s ním seznámil (nebo ho více, hlouběji poznal) a přiblížil se k němu. Myslím, že ne každý tohle zcela vědomě prožije. Někteří lidé, kteří ve víře vyrůstají, ji mohou brát jako samozřejmost a ani si třeba pořádně neuvědomí, že i je Bůh oslovuje a zcela osobně volá k hlubšímu vztahu s ním. Tito lidé možná sice nezažívají ta "muka" hledání a mají to jakoby lehčí, možná ale paradoxně jejich cesta na hloubku není tak snadná nebo alespoň tak zřetelná a třeba se k ní ani neodhodlají.

Proto Vás velmi povzbuzuji k tomu, abyste vnímala svou situaci jako dar a šanci, i když se Vám to možná bude zdát často nesnadné. Pokud je víra, vztah k Bohu, takto "vybojovaná (Bohem i námi), máme šanci ji vnímat jako o to cennější.
A nemějte strach. Pokud si Vás Bůh takto zavolal a Vy jste to volání zaslechla, jděte za tím, Bůh Vás podrží, bude o Vás pečovat.

Z Vašeho dopisu neplyne, kde žijete ani kolik je Vám let a jaké možnosti zapojení se do života mezi aktivními křesťany tedy máte. Možnosti (i když v některých místech jistě různým způsobem omezené) jsou ale všude. Prvotní je určitě začlenění se do místní farnosti. Pokud bydlíte ve městě, máte možnost navštívit více farností, zajít na mši do několika kostelů a můžete pak dát na svůj "cit", kam budete mít touhu chodit pravidelně. Je dobré ale příliš dlouho neváhat a opravdu začít někam pravidelně chodit. Pak můžete začít postupně poznávat lidi z farnosti, kteří Vám na Vaší nové cestě mohou být oporou. (Zvlášť v určitém věku je velkou výhodou, pokud ve farnosti zároveň najdete i společenství lidí přibližně svého věku, se kterými se můžete i pravidelně setkávat i mimo mši či se zapojit do nějakých společných aktivit.) Také doporučuji (a není třeba to dlouho odkládat) zajít za místním knězem, svěřit se mu se svou situací. On by Vám měl pomoci se jednak do života farnosti začlenit a hlavně by Vás měl postupně uvádět do plného prožívání Vaší víry včetně účasti na svátostech.

Dále je také určitě možné zúčastnit se různých například víkendových akcí, které se zaměřují na prohlubování víry a zároveň jsou příležitostí k seznámení se s lidmi, kteří podobně jako Vy chtějí prožívat svůj život s Bohem. Na různých křesťanských stránkách lze najít nabídky, ze kterých je možné si vybrat (např. www.vira.cz, www.chemin-neuf.cz, ... - na těchto pak naleznete i další odkazy). Takové akce mohou být velkou vzpruhou :-).

Přeji Vám spoustu radosti při objevování Vaší cesty s Bohem, hodně síly při překonávání případných těžkostí a taky ať potkáte opravdu dobré lidi, kteří Vás budou na této cestě provázet.

Ať Vám Bůh žehná a vede Vás.

 

Kategorie otázky: Víra a život (život z víry), Církev, společenství křesťanů, Hledání Boha, víry