Rozpory v křesťanské víře, rozumu a Bibli

Zajímám se o křesťanství již delší dobu, ale ne proto, abych se k němu přidal, nýbrž proto, abych dokázal jeho mnohé nedostatky. Nejlepší prostředky k dokázání mého tvrzení je čistá objektviní hlava a Bible.

Tato kniha je totiž velmi rozporuplná a nejasná, a to nemluvím o časových rozporech, které jsou vzhledem ke stáří a mnohým překladům pochopitelné. V mnohém si protiřečí.

Opravte mne, prosím, pokud se pletu, ale neříká snad Desatero, že Bůh je jediný? Proč tedy Bůh o sobě mluví v množném čísle? (Gn 1,26)

Proč Desatero říká "Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí", když sám Bůh stvořil člověka "k obrazu svému"? (!)

Protimluv je také v IV. přikázání "Nesesmilníš". Kde jsou hranice smilstva? Není snad smilstvo, když Jákob cizoložil s otrokyněmi? Účel světí prostředky? (Gn 30,1 a.d.)

Už v samotné Genesis je nesmyslů dost a dost.

Je schopen někdo toto vysvětlit?
Děkuji za odpověď či za vysvětlení.

P.S. A navíc si myslím, že věci, které jsou uvedeny na krestanstvi.cz, jsou značně subjetivní, např. "Bůh je absolutní Dobro". Toto tvrzení je naprosto nesprávné, poněvadž NIC nemůže být absolutně dobré, dokonce ani bohové jiných náboženství (nebo se snad přikláníte k Ahura-Mazdauovi?)

Děkujeme za Vaši poznámku a Váš příspěvek do debaty. Problémy, které nadnášíte, jsou však známy již delší dobu a na některé z nich poukázali již křesťanští autoři. Přesto se nedomnívám, že se jedná o rozpory, jak je patrno:

Ke Gn 1, 26: Křesťané toto místo vysvětlují obvykle jako výrok, který vypovídá o jejich víře v trojjediného Boha, totiž o třech osobách, které sdílejí jediné božství. Krom toho v hebrejštině slovo bůh, elohim, je v množném čísle, bylo by tedy možné vysvětlit místo i gramaticky. Vzhledem ke křesťanství tedy místo rozporné není.

K zákazu zobrazování: Platí obecná zásada, že každý zákon je někomu určen. Desatero nemá zachovávat Bůh, ale Hebrejec, resp. křesťan či člověk obecně. O rozpor se tedy nejedná.

V Gn 30 se o smilstvo nejedná, protože, jak je z textu patrné, Jákob si onu otrokyni vzal za ženu (nežil v monogamii). Hebrejské slovo ná'ach užíté v onom přikázání se pak vztahuje na poměr se ženou někoho druhého. Jákob tedy nezcizoložil; krom toho on sám Desaterem vázán nebyl, poněvadž nebylo dosud vyhlášeno.


K Vašemu P.S.: Sám své tvrzení nepodkládáte jediným argumentem, neuvádíte, proč nic nemůže být absolutně dobré. Pokud tak chcete tvrdit, musíte vyvrátit omyl druhého a dokázat, že máte pravdu.

Kategorie otázky: Výklady jednotlivých pasáží Bible, Křesťanství