Pracuji v LDN

Pracuji v LDN jako zdravotní sestra. Lidé tam často již nemají naději na další pozemský život. Mám pocity své slabosti. Modlím se za ně, ale přijde mi, že je to málo. Bez odezvy. Jakoby do prázdna... Nic se pak neděje... A navíc se nemohu modlit za všechny, protože to bych musel být modlitebníkem na plný úvazek... Trápí mě to...

Práce v LDN je velice náročná, zvláště proto, že jak píšete, lidé neodcházejí odtud zpátky do svých domovů zdraví a očekávaní svými nejbližšími. Jsou tak často plni beznaděje, protože i mezi nejstarší populací jsou dnes mnozí bez víry v Boha.

Myslím ale, že Vaše práce je zároveň i velkým posláním. Zdravotní sestry a bratři jsou často jedinými lidmi, se kterými mají pacienti LDN kontakt. Také práce může být modlitbou a Vaše služba každému nemocnému a starému člověku je modlitbou za něj. Je to služba člověku trpícímu, a tak i služba Bohu. Nepodceňujte, prosím, takovou formu modlitby. Nemusíte mít obavy, že modlitbu za všechny nestíháte.

Ani vaše modlitba není marná, i když se Vám zdá bez odezvy. Bůh často neplní přání, která obsahují naše modlitby. Proč to tak je, se nemá smysl ptát, jednou při setkání s Bohem se to dozvíme. Ale modlitba má smysl, i když se zdánlivě nic neděje.

Stáří, nemoc, umírání patří do k etapám života člověka, není o nic méně důležitá než ostatní. Je ale pravda, že je to etapa hodně obtížná a člověk se na ni připravuje svým celým životem. Určitě lidé okolo mohou pomoci v doprovázení takovou těžkou dobou.

Ráda bych Vám doporučila útlou knížku Georga Stoffa Dobré slovo u lůžka nemocných, která by i Vám osobně mohla pomoci k větší naději. Mluvit s pacienty je právě to důležité. Nejen povídáním o víře a Bohu, ale skrze běžný hovor, ve kterém pocítí druhý zájem z Vaší strany a Váš vztah, se může nemocný nebo umírající s Kristem setkat. To je nejvíc, co pro něj můžete udělat.

A možná byste ve své službě modlitbou nemusel být sám. Pokud navštěvujete nějaké společenství, nedělní bohoslužby, bylo by dobře se s potřebou modlitby podělit s ostatními bratry a sestrami. Třeba je tam právě oddíl skautů nebo osamělí lidé, kteří by se mohli věnovat nemocným, navštěvovat je, naslouchat jejich vyprávění o životě, číst jim nebo třeba společně zpívat, hrát hry.

Kategorie otázky: Povolání, boží vůle, Modlitba