Povolání ke kněžství versus manželství

Je mi 17 let a studuji na gymnáziu. V srdci cítím, příkaz (či volání) jít na kněze. Celé dny nemyslím na nic jiného a užírám se tím. Občas si myslím ,že už to je pryč , ale zase to přijde. Nová depka. Toto volání v srdci proběhlo poprvé po ukončení zamilovanosti do první lásky. Poté jsem se znovu zamiloval do jedné hezké slečny, ale opět, když cit upadl, nálada taky upadla a volání ke kněžství bylo zpět...
Já ale toužím po tom být manžel, milovat svou ženu a mít s ní děti... Jenže to nejde, když mi opakovaně klepe na dveře Pán a chce abych mu otevřel...... Prosím, pomozte mi...
Myslíte si, že mám jestě šanci být šťastně ženatý, a přitom neztratit víru a zbožnost...? Mám si nejdřív raději udělat nějakou jinou školu než teologickou? Nebo se mám podřídit vůli boží a jít na teologickou fakultu...?

Dobrý den,
rozpoznat své místo v životě bývá někdy náročné. Určitě není dobré rozhodovat se zbrkle. Z Vašeho dopisu jsem vyrozuměl, že ze svého případného povolání ke kněžství moc nadšen nejste. Spíše Vám to působí stres, a ne radost.

Když člověk dostane od Pána povolání, je to důvod k pokoji a nikoliv ke znepokojení. Do tohoto stádia jste ještě nedospěl. Nemusíte se však tím vůbec trápit. Ve Vašem věku to je zcela normální. Máte na to plné právo. Máte právo dozrávat a k tomu potřebujete čas.

Radil bych Vám pár konkrétních věcí:

1) V první řadě se modlete.

2) Najděte si duchovního vůdce, s kterým byste o těchto věcech mohl mluvit i v širších souvislostech (poraďte se s Vašim panem farářem).

3) Opravdu teď na teologii nechoďte. Vyberte si, pokud možno, jinou školu, která by Vás zajímala a klidně během studia choďte s děvčetem (můžete si dovolit zkoušet).

Chovejte se svobodně. Buďte otevřen oběma možnostem. Pokud budete žít s Bohem, on Vám dá v pravý čas vědět, co od Vás očekává. Až ta doba nastane, bude to pro Vás důvod k pokoji a radosti.

Kategorie otázky: Povolání, boží vůle, Hudba, škola, krize víry,...