Pohádal jsem se s rodiči a nestýkáme se

Dobrý den,
chtěl bych se na vás obrátit a požádat o radu.
…
Žiju už sám. Bohužel jsme se před pár lety s rodiči pohádali a od té doby se nestýkáme.
V dospívání jsem přestal chodit do kostela. Věřím v Boha, modlím se k němu. Letos jsem byl po mnoha letech před Velikonoci u zpovědi. Hodně mi to pomohlo, ale pokud chci být k Bohu upřímný, nevím jestli mohu jít o Vánocích ke zpovědi znovu. U zpovědi nejde přeci jen o to odpuštění, ale hlavně že se polepším, a já prostě nevím, co s tím mám dělat. Já nevím, co s tím. Já se tam po tolika letech nemohu na Štědrý den objevit. Ale moc po tom toužím…

Máte úplnou pravdu, že svátost smíření je orientovaná nejen do minulosti (odpuštění hříchů), ale také do budoucnosti (náprava života). Nelze však od člověka žádat okamžitou dokonalost a svatost, spíše jen jakési vážné odhodlání vykročit znovu tím správným směrem.

Zmínil jste se, že po smíření s rodiči toužíte. To je už dostatečný předpoklad k tomu, abyste ke svátosti smíření znovu přistoupit mohl. Dostanete v ní nejen odpuštění, ale také další potřebnou posilu k tomu, abyste svoji touhu po usmíření začal i nějak konkrétně uskutečňovat.

Nezapomínejme, že každé usmíření je, viděno očima víry, vlastně vždycky především Božím darem.

Bůh Vám žehnej!

Kategorie otázky: Obrácení, uzdravení, proměna, Vztahy dětí k rodičům