Nevyslyšená modlitba

Mnohokrát jsem ve svém životě zakusil Boží blízkost, pomoc, vyslyšenou modlitbu. Již několik let ale prosím o vztah se ženou. Hledal jsem, ale nenašel. Proč Bůh dělá, jako kdyby neposlouchal?
Je to pro mě stále otevřená rána.

Dobrý den,
nejsem mluvčím Boha a nemohu tedy nezpochybnitelně vykládat, proč děla, jakoby neslyšel. Protože však mám s Bohem také jistou zkušenost a něco málo o něm vím, mohu snad pomoci několika postřehy.

Tím prvním a zásadním je, že já bych nemohl věřit v boha, který by plnil každé mé přání. Jednak proto, že dobře vím, obvykle ex post, jak je řada mých přání pošetilých, jednak proto, že mým Bohem nemůže být sluha.

Druhý postřeh míří k jádru vztahu. Nezbytnou energií každého vztahu je vzájemná komunikace, která vyžaduje nejen hovořit, ale také naslouchat. Možná se pletu, ale z Vašeho dotazu mám dojem, že nevěnujte dost pozornosti tomu, co Vám Bůh říká.

A do třetice; správně položená otázka (jako nutný předpoklad smysluplné odpovědi) nemá znít: Pane Bože, proč nemám vztah se ženou?“, ale třeba: „Pane Bože, co chceš, abych v této chvíli a na tomto místě pro Tebe udělal?“

Snad Vám pomůže zkušenost, kterou jsem opakovaně učinil. Když po něčem opravdu toužím, obvykle to v tu chvíli nedostanu. Teprve když dokážu být „svobodný vůči své touze“ stává se, že jsem obdarován. Je obtížné to konkrétněji popsat, možná lze říci, že ve chvíli, kdy přestanu Bohu „mlčky vyčítat“, že je nepřející, jsem otevřen obdarování.

Nevím, zda Vám tato má zkušenost k něčemu bude, určitě Vám však přeji a vyprošuji vše dobré

Kategorie otázky: Modlitba