Měl jsem pohlavní styk - je tak těžké nepodlehnout

Dobrý den
chtěl bych prprosit o pomoc v mém problému. Je mi 17, jsem na střední škole. Jsem katolík a má přítelkyně je neveřící, ale mezi námi je pouto, které nelze překonat. Nedávno jsem se dopustil hříchu a měl s ní pohlavní styk. Vím, že předmanželský pohlaví styk je zakázán, ale v dnešní době, kdy hranice mezi pohlavím u mládeže vymizely, je to těžké nepodlehnout a nezkusit to. Tak se chci zeptat, co mam dělat, mohu ke svátostem a co s tím ?? předem děkuji za odpověd
Je velice dobré, že jste zdřídili tyto stránky, kam má člověk možnost se obrátit :-)

Milý tazateli, mladíče,
rád bych tě oslovil nějak důstojněji, ale neuvedl jsi žádné jméno.
Sleduji kolem sebe stále zřetelněji, že lidé jednají, aniž by se pídili po důvodech svého jednání. Prostě jednají, jak cítí. Tak se chovají všechna zvířata – pudově.

My křesťané jsme vybízeni, abychom si neustále pokládali otázku: „Proč?“ Proč dělám to či ono? Proč tomu je tak nebo jinak?
Na rozdíl od ostatních živočichů dokážeme také plánovat svou budoucnost. Uvažujeme o následcích svého jednání, o tom, zda někomu svým slovem, gestem, skutkem pomůžeme nebo mu ublížíme. To je jen tak na úvod.

Jak se tedy porovnat s jednáním, o kterém píšeš. Dnes je velice snadné s někým skončit v posteli. Je to společností nejen tolerováno, ale i podporováno. A pravdivě jsi napsal, že jednat jinak je velice náročné.

Skutečnost, že ses se svým děvčetem miloval, už nikdy nevrátíš. Partnerská láska má svou řeč těla a soulož je jakousi maturitou. Není nic víc. Je to akt naprosté jednoty a otevřenosti k novému životu. Pokud neotupíš, budeš mít tuto událost vtisknutou do srdce.
Jen to je na nesprávném místě tvého života. Proč? Jsi připraven toto pouto zachovat? Byli jste a jste otevřeni novému životu, o kterém církevní dokumenty mluví jako o koruně manželského vztahu?

A vůbec řekli jste si vzájemně, co jeden od druhého očekáváte? Co chcete? O co vám jde? Kam chcete svůj vztah vést? Známe-li cíl své cesty, podřídíme tomu i prostředky, jak toho cíle dosáhnout. Například vypravit se do Himalájí není to samé jako vypravit se na Sněžku.

Jde mi o to, abych ve vás probudil otazníky. Ty otazníky, které jste si měli položit před tím. A dát si čas na hledání odpovědí. Protože nepokládat si je a jednat, znamená žít pudově – jak nám velí móda a současné společenské trendy – jak to slepě cítíme. To není důstojné člověka, který svůj život chce někam dovést. A kam vůbec?

A nakonec mi zbývá pokusit se ti odpovědět na otázku: co se svátostmi. Jdi ke zpovědi. Neprotahuj to, nevykrucuj se. Chceš-li poradit, jak to říci, pak to řekni holými větami, bez příkras, bez zlehčování, na plnou hubu, upřímně. Pak se také rozhodni. Rozhodni se jako chlap, ne jako nějaká rozměklá břečka. Pro co, to je pouze na tobě. Věřím, že to dokážeš. Fandím ti. Proto ti to také píšu tak „od podlahy“.

Ženy dnes touží po mužích, kteří jim nabídnou pevnou oporu, přímý pohled na svět okolo. A ne jen ukojení neukojitelného. V tomto bodě bych asi skončil. Pokud bys měl další otázky, pokud jsem ti na něco neodpověděl dostatečně nebo pokud jsi něco nepochopil, ještě napiš.
Bůh (ať) ti žehná.

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská, Náctiletí - sexualita, vztahy