4. 3. 2010, taub

Hříchy našich dětí

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Křesťanská etika, hřích

Ctěla bych se zeptat, co pro mě jako katoličku znamená, když dospělé děti žijící ve stejné domácnosti, žijí v těžkém hříchu- smilstvu. Náš pan farář v kázání řekl, že jde vlastně o těžký hřích i pro rodiče, a proto rodiče nesmí ke sv. zpovědi, ani přijímat eucharistii. Pro mne to vlastně znamená, jako bych byla vyloučena z církve?

Nový i Starý zákon odmítají přesouvání viny

Vážená tazetelko,
velmi si vážím, že hledáte odpověď na bolavé věci, které Vás pálí.
Musím zcela jednoznačně a s plnou autoritou církve odmítnout údajný výrok Vašeho pana faráře.
Již ve Starém zákonu máme citáty, které odmítají přesouvání viny a trestů za ně z dětí na rodiče a opačně, natož pak v poselství Nového zákona.
Rozhodnutí žít ve společné domácnosti bez svatby je svobodné rozhodnutí Vašich dětí, nikoliv Vaše.
Vy samozřejmě můžete a máte nadále žít posilována svátostmi a i v síle těchto svátostí se za své děti modlit.
Pro ně je v současném světě mnohdy velmi složité ustát nároky katolické církve, a tak, ačkoliv jistě jejich rozhodnutí není možné vnímat jako správné, přesto je na místě i otázka, zda se skutečně v jejich konkrétním případě jedná o plně vědomé a plně dobrovolné porušení Božích pravidel, tedy o jasný těžký hřích.
Každopádně modlitba za ně a laskavý přístup, který jim sděluje, že je máte rádi, je určitě správnou cestou, jak jim pomoci.
Vzpomínám v modlitbě.

Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti, Křesťanská etika, hřích

taub