Hřích proti Duchu svatému

Prosim o zaslání hříchů proti Duchu svatému.
 

Ve Výkladu katechismu Antonína Podlahy z roku 1900 byste našla následující výčet: "Hříchy proti Duchu svatému: hřešení na Boží milosrdenství, zoufalství, odpírání poznané křesťanské pravdě, nepřejícnost a závist Boží milosti bližnímu, zatvrzelost vůči napomínání."

Dnes se ale od jednorázového vypočítávání hříchů opouští a mluví se spíše o charakteru, podstatě hříchu proti Duchu sv., o jakési "definici". Jednu (z úst ThDr. Michaela Slavíka) Vám nyní nabízím:

"Hřích proti Duchu svatému není nějaký náhodný nebo nahodilý hřích. O tomto hříchu mluví Ježíš, když je obviněn, že je ve spolku s Belzebulem, knížetem démonů (srov. Mt 12,22 a následující). To, že Ježíš koná dobro, nemohli Ježíšovi odpůrci popřít. Začali to tedy vysvětlovat tím, že je ve spolku se Zlým.

Hřích proti Duchu svatému tedy znamená vědomě odporovat poznané pravdě, jako v tomto případě, je to tedy vědomě zvolený postoj, jímž se člověk chce od Ježíše distancovat. Tento postoj se objevuje také tehdy, když člověk pohrdá vědomě Božím milosrdenstvím, ať už na způsob pyšného opovážlivého spoléhání se na to, že Bůh je povinen mě zachránit anebo na způsob zoufalství, že mě ani Bůh nemůže pomoci.

Podstata hříchu proti Duchu svatému tedy spočívá v tom, že člověk sám na své straně díky své svobodě vytváří Bohu nepřekonatelné překážky." (Z on-line rozhovoru s Michaelem Slavíkem)

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus