Ty jsi Mesiáš. (Mt 16,16) - Biblický citát na dnešní den

21. 9. 2009, peb

Církev - nevím, proč do ní vstupovat

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Hledání Boha, víry

Coby celoživotní ateista jsem v posledním době neustále blízkými nabádán, abych s nimi chodil do kostela a uvažoval o křtu. V duchu této snahy mi doporučují kontakty s kněžími, což mi nepřipadá nijak perspektivní. Vidím totiž, že mnohé kostely zejí poloprázdnotou, navíc v lavicích převažuje starší generace. Dle mého soudu to dokládá nepříliš rozvinutou argumentační schopnost kléru. Nejsou-li mnozí kněží schopni oslovit občany naší republiky, pak je zřejmé, že se nedá předpokládat úspěch ani v mém případě.

Dalším problémem je výsledek srovnání nevěřících občanů s věřícími. Zatím jsem nevypozoroval u katolických přátel či známých vyšší kvalitu lásky, což je jedna z hlavních křesťanských ctností? Nevidím v tom žádný duchovní přínos.

Podstatou je osobní vztah s Ježíšem

Dobrý den,
se vstupem do církve, resp. přijetím křtu, na základě „nabádání“ (byť dobře míněného) by to bylo asi trochu podobné, jako kdyby někdo zvažoval vstup do manželství s konkrétní osobou jen proto, že k tomu byl druhými lidmi nabádán. Tak jako je podnětem k zahájení společného života muže a ženy především jejich hluboký osobní vztah, podobně i vstup dospělého člověka do církve má smysl jen tehdy, je-li předznamenán jeho osobním vztahem k Ježíši Kristu.

Takový vztah obvykle nelze „vyargumentovat“, rodí se spíše z poznání a zkušenosti. V Ježíši Kristu vidíme my, křesťané, svého nejlepšího přítele, Božího Syna, který se z lásky k nám stal jedním z nás a vyvážil všechnu lidskou zlobu obětí svého života. Jak On sám řekl, „nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život“.

Duchovní přínos, o němž pochybujete, vidíme pak především v této jistotě, že nás někdo miluje, dále v tom, že prostřednictvím Krista nacházíme smysl a cíl svého života, vnitřní pokoj a že za všech životních okolností máme důvod k naději. Věříme, že skrze církev, kterou Ježíš Kristus založil, se s ním můžeme zvláštním způsobem setkávat i dnes, byť třeba v poloprázdném kostele.

Nevím, zda se dá dostatečně spolehlivě vypozorovat vyšší či naopak nižší kvalita lásky u druhých lidí. Je jisté, že všichni chybujeme. Je asi také potřeba přiznat, že křesťané leckdy nedělají Pánu Ježíši svým životem dobrou reklamu. Je zvláštní, že církev zde i přes všechny lidské nedostatky jejích členů stále je. Snad i proto věříme, že je nástrojem v rukou Božích, který v tomto světě má své místo.

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů, Hledání Boha, víry

Händel i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(22. 2. 2019) Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) se po prodělané mrtvici dostal na pokraj...

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

(21. 2. 2019) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z odbojové...

Rodinný život 1/2019 s tématem „Technorodina“

Rodinný život 1/2019 s tématem „Technorodina“
(18. 2. 2019) Jakou roli hrají v našich životech moderní technologie? Mohou být pro křesťana přínosné, nebo nás jen odvádějí od...

Stolec svatého Petra - svátek

(17. 2. 2019) Co se připomíná o svátku Stolce svatého Petra?

Týden manželství

(11. 2. 2019) Dobré manželství by chtěl prožívat každý. Dobré manželství ale není samozřejmost.