Ježíš vzal slepého za ruku. (Mk 8,23) - Citát z Bible na každý den

21. 9. 2009, peb

Církev - nevím, proč do ní vstupovat

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Hledání Boha, víry

Coby celoživotní ateista jsem v posledním době neustále blízkými nabádán, abych s nimi chodil do kostela a uvažoval o křtu. V duchu této snahy mi doporučují kontakty s kněžími, což mi nepřipadá nijak perspektivní. Vidím totiž, že mnohé kostely zejí poloprázdnotou, navíc v lavicích převažuje starší generace. Dle mého soudu to dokládá nepříliš rozvinutou argumentační schopnost kléru. Nejsou-li mnozí kněží schopni oslovit občany naší republiky, pak je zřejmé, že se nedá předpokládat úspěch ani v mém případě.

Dalším problémem je výsledek srovnání nevěřících občanů s věřícími. Zatím jsem nevypozoroval u katolických přátel či známých vyšší kvalitu lásky, což je jedna z hlavních křesťanských ctností? Nevidím v tom žádný duchovní přínos.

Podstatou je osobní vztah s Ježíšem

Dobrý den,
se vstupem do církve, resp. přijetím křtu, na základě „nabádání“ (byť dobře míněného) by to bylo asi trochu podobné, jako kdyby někdo zvažoval vstup do manželství s konkrétní osobou jen proto, že k tomu byl druhými lidmi nabádán. Tak jako je podnětem k zahájení společného života muže a ženy především jejich hluboký osobní vztah, podobně i vstup dospělého člověka do církve má smysl jen tehdy, je-li předznamenán jeho osobním vztahem k Ježíši Kristu.

Takový vztah obvykle nelze „vyargumentovat“, rodí se spíše z poznání a zkušenosti. V Ježíši Kristu vidíme my, křesťané, svého nejlepšího přítele, Božího Syna, který se z lásky k nám stal jedním z nás a vyvážil všechnu lidskou zlobu obětí svého života. Jak On sám řekl, „nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život“.

Duchovní přínos, o němž pochybujete, vidíme pak především v této jistotě, že nás někdo miluje, dále v tom, že prostřednictvím Krista nacházíme smysl a cíl svého života, vnitřní pokoj a že za všech životních okolností máme důvod k naději. Věříme, že skrze církev, kterou Ježíš Kristus založil, se s ním můžeme zvláštním způsobem setkávat i dnes, byť třeba v poloprázdném kostele.

Nevím, zda se dá dostatečně spolehlivě vypozorovat vyšší či naopak nižší kvalita lásky u druhých lidí. Je jisté, že všichni chybujeme. Je asi také potřeba přiznat, že křesťané leckdy nedělají Pánu Ježíši svým životem dobrou reklamu. Je zvláštní, že církev zde i přes všechny lidské nedostatky jejích členů stále je. Snad i proto věříme, že je nástrojem v rukou Božích, který v tomto světě má své místo.

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů, Hledání Boha, víry

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Světový den sociální spravedlnosti: 20. 2.

Světový den sociální spravedlnosti: 20. 2.
(19. 2. 2025) Světový den sociální spravedlnosti byl ustanoven OSN v roce 2007 a připomíná, že sociální spravedlnost by měla být…

Kdy je letos Popeleční středa?

(11. 2. 2025) Datum popeleční středy tento rok

Nová mobilní aplikace Víra.cz: „Víra na dosah ruky“

Nová mobilní aplikace Víra.cz: „Víra na dosah ruky“
(11. 2. 2025) S potěšením oznamujeme spuštění mobilní aplikace webu Víra.cz, která je oficiálně dostupná od 11. února 2025. Cílem…

I v nemoci máme příležitost setkat se s Bohem

I v nemoci máme příležitost setkat se s Bohem
(10. 2. 2025) Právě v utrpení si nejintenzivněji uvědomujeme, že veškerá naděje pramení od Pána…

Světový den nemocných (11. 2.)

Světový den nemocných (11. 2.)
(9. 2. 2025) 11.2. se každoročně připomíná Světový den nemocných.