Chci se přiblížit k Bohu, ale zůstat normální

Chtěla bych se vás zeptat: Jaká je cesta k Bohu? Kudy (obrazně)? Co dělat, abych se k němu přiblížila a zároveň žít normálním životem? Nechci vypadat jako fantik. Myslím si, že někteří lidé to s vírou přehánějí. Že navenek ukazují lidem, jak moc věří, a neni to tak silné, jak ukazují. Jestli mi rozumíte, co mám na mysli.

Milá...
ano, myslím, že rozumím. Mnozí lidé totiž víru přejali od svých rodičů jako děti, přejali nauku o Bohu, ale k živému Bohu se zatím nepřiblížili, a tak jejich víra může být směsí dobré vůle, skryté touhy po Bohu a vlastních snah, které někdy mohou vypadat dost podivně. Třeba i přehnaně. Fakt ale je, že každý z nás je na cestě a leccos se ještě může změnit. Nejsme hotoví...To je myslím velmi pozitivní.

Je fajn si uvědomit, že život s Bohem je něčím naprosto nejnormálnějším, co se člověku v životě může stát. Když si uvědomíš, že stvořil tenhle svět a každého člověka, že ke každému z lidí má ten nejosobnější vztah – jednoduše proto, že on je naším původcem, a tak nás taky nejlépe zná - že tu jsme z jeho touhy, že on sám nám nabízí blízkost, vzájemný vztah a lásku, je víra něco opravdu nádherného a zásadního v lidském životě. Když z lásky vychází, přehnat se nedá...

Cesta k Bohu vede přes touhu, kterou máme v srdci. I ty ji teď vnímáš... Přes důvěru v Něj. Přes důvěru, že pro nás chce Bůh to nejlepší a jako jediný ví, co to to nejlepší je. Cesta každého je naprosto originální, a tak nevím, kudy povede Bůh tebe. Tvoje cesta je ti ušita na míru. Přesto ale můžeš něco dělat. Můžeš si Boha představit jako konkrétní bytost, která tě má ráda. Můžeš mu začít povídat o své touze po Něm, můžeš mu povědět o sobě – jako svému nejlepšímu příteli. Pustit ho do vztahu s tebou. Pros ho o to, aby ti ukázal kudy máš jít.

Moje odpověď tady nemůže být vyčerpávající, proto bych ti poradila, abys vyhledala místního kněze a popovídala si s ním o víře, o vztahu s Bohem a životě z Něj. Kněz ti může zprostředkovat mnoho pomoci, kterou nabízí církev, na tvojí cestě. Zkus se také poohlédnout po společnosti mladých věřících - budeš moci s nimi svou víru objevovat a sdílet. To je pár konkrétních věcí, které můžeš udělat.

Přiblížit se Bohu opravdu neznamená začít žít životem nenormálním. Žijeme zatím v tomto světě, a tak tu máme žít naplno. Zádrhel je ale v tom, že svět bez víry si představuje „naplno“ jinak než Bůh. Boží naplno je žití lásky. Nejsme toho schopni docela, protože jsme jen neustále chybující a slabí lidé, ale můžeme se k tomu ideálu blížit. Učit se postupně si tento způsob života osvojovat a vnímat o kolik víc nabízí než podřizování se čemukoli jinému. Láska, i když někdy není snadná a něco může stát, je v životě člověka to, co ho nejvíc přitahuje a nejvíc uspokojuje. Je to to nejnormálnější co může být. Když budeš žít ve svém životě lásku, kterou odkoukáš od Boha, nemusíš se bát žádné abnormality.

Uvědomuji si, že jsem ti odpověděla jen omezeně, tak jak mail dovolil, pokud budeš mít ještě nějakou otázku, klidně napiš znovu.
Přeji ti hodně radosti z života s Bohem, měj se hezky.

Kategorie otázky: Hledání Boha, víry