Antipatie k církvi

Zdravím Vás.
Jsem vychovávaný ve víře, ale v období dospívání jsem přestal chodit do kostela i ke svátostem. Poslední dobou si uvědomuji, že Boha potřebuji, ale nevěřím v církev… nevím, kde se to ve mně vyrojilo, ani proč, ale cítím větší a větší antipatie k církvi a celému shromáždění.
…
Možná je to jen slabou lidskou povahou lidí kolem mě, či mnou samotným. Nevím, jak si pomoci, ani jak to změnit. Nějak mi nepřijde na místě se uprostřed mše přede všemi lidmi tlouci do hrudi a vykřikovat ,,je to má vina, má jediná vina,,…mnohdy mi připadá, že to lidé dělají jen na efekt a prožitek žádný.
…

Milý...

Jsem kněz a možná, že Vás překvapím tím, když vám řeknu, že plně chápu Vaši reakci na církev jako strukturu. Je to jako s mincí, má dvě strany. Tu, kterou člověk vidí velmi zřetelně je lidská strana, tj. církev, složená z lidí, kteří mají své hříchy, své slabosti. Kdyby církev byla jen lidskou strukturou, tak už by se dávno rozpadla. Ona ale má i druhou stranu, Ježíše. Tím, kdo drží církev pohromadě, kdo propojuje všechny je Ježíš Kristus.

Už od začátku s apoštoly to bylo stejné, bez Ježíše se toto společenství začalo rozpadat. Naštěstí však Ježíš vstal z mrtvých a v moci Ducha sv. vlil novou sílu a jednotu do svého společenství apoštolů. No, a od té doby to pokračuje až dodnes. My Ježíše zraňujeme a křižujeme svou nevěrností, pýchou, neporozuměním a on za nás neustále z lásky umírá. Tím nás znovu uschopňuje žít znovu ve společenství s ním i s druhými. Církev, společenství církve se tak stává jeho tělem.

Aby to ovšem mohlo fungovat, musí se každý úd Ježíšova těla neustále očišťovat Božím odpuštěním. Je tedy logické, že nesnáze, do kterých se dostáváte ve víře souvisí i s Vašim (duchovním) životem, který je narušen. Potřebujete očištění (ve svátosti smíření) a posilu ve (svátosti eucharistie), aby Vaše oči viděli dál než jen lidskou omezenost a hřích.

Vidět církev a lidi v ní jako společenství lásky, které vyzařuje Ježíšovu přítomnost je opravdu zvláštní milost, kterou dnes vyprošuji speciálně pro Vás. A nebojte se kněží, odvažte se ke zpovědi, opravdu to stojí za to.

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů | Pochybnosti a krize víry