Sekce: Knihovna

Ernest Thompson Seton

Starý nepřítel

z knihy Stříbrný lišák , vydal(o): Trinitas

Jednoho dne se Domino vracel domů s ulovenou kořistí. Ve vchodu do nory se mačkalo pět malých chundelatých hlav, pět černých nosíků a deset korálkových očí se obrátilo k němu, za potravou, kterou přinášel vtom se nedaleko ozval pronikavý štěkot psa. Domino sebou trhl, vyskočil na pařez a naslouchal. Nebylo pochyb, že zlověstný štěkot patří jeho dávnému nepříteli. Domino musel za každou cenu zabránit tomu, aby se přiblížil k doupěti. Potlačil strach, který mu svíral srdce, a rozběhl se, aby se s ním střetl liška zatím varovala mladé.

Nastala honička podobná mnoha jiným, jenže namáhavější, protože Hekla byl nyní v plné síle. Pronásledoval lišáka daleko odtud. Chvíli se zastavil na stopě Bělokrčky Domino, aby psisko od její stopy odlákal, se však vynořil z houští a zaštěkal. Oba byli vynikající běžci a utíkali ostrým tempem už hodinu. Domina se začínala zmocňovat únava a pokusil se psa setřást jako jindy zjistil však, že tentokrát to nepůjde tak snadno. Z Hekly byl nyní dobře vycvičený stopařský pes. První i druhá lišákova lest selhala. Pak si Domino vzpomněl na úzkou římsu podél srázu v místech, kde Shawban opouští hory, a vydal se k ní.

Náhoda nebo záměr - kdo to dokáže posoudit? Stříbrný lišák, s neúprosným nepřítelem v patách, přiběhl ke srázu a dal se po římse. Vypadalo to, že ho opouštějí síly. Hekla, supící námahou, jej doháněl, blížil se k němu víc a víc. Doběhli na širokou cestu - zdálo se, že lišák vběhl do pasti. Zpomalil temný pes měl svou oběť na dosah - dělily je všehovšudy čtyři skoky. Stezka se začala opět zužovat. Pes se dostal k lišákovi ještě blíž, tak blízko, že už si byl jistý vítězstvím. Ještě skok, a byl skoro u něj, a ještě jeden. Domino běžel po uzounké římse lehce vzhůru, když Hekla, hřmotný, s mohutným hrudníkem, ženoucí se slepě za ním, narazil prudce na skálu. Náraz jej odmrštil a Hekla padal dolů, potlučený a zkrvavený padal do ledové řeky, zatímco černý lišák tomu shora přihlížel.

Shawban tady v rokli proudí i v létě s prudkostí bystřiny a na jaře je jeho proud ještě dravější. Pes v nejlepší kondici by měl co dělat, aby z něj vyvázl, a Heklovi, který byl vážně zraněn, šlo o život. Dravý proud jej strhl a unášel dvě míle. Dvě dlouhé míle si s ním voda za veselého zurčení pohrávala přelévala se přes něj, vrhala ho proti ostrým skalám a stahovala ke dnu, až ho nakonec s příbojovou vlnou pohrdavě vyhodila na břeh, zmrzačeného a pokořeného. Tu noc nepřišel domů a na jaře ani v létě toho roku už se nevydal na lov. Pět černých nosíků, pět chundelatých hlav s nevinnýma korálkovýma očkama se každý den beze strachu vynořovalo v otvoru do doupěte, protože otec byl všemocný a osikové údolí, které bylo jejich domovem, bylo údolím míru.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Jaro
• Událost
• Setkání s laní