Sekce: Knihovna
Slunečnice
z knihy Moji přátelé , vydal(o): Trinitas
SLUNEČNICE, tvář tvoje zvědavostí duši moji vypíjí; ó sestro, střez se vrabců! Mlč, mlč, - hle, kat z „Balady o žaláři v Readingu“…POMNĚNKO, tvá prostota je závidění hodna: i na talířku plesáš u rakve nemluvňátka. Družičky – rybičky.
REZEDO, napadlo ti, když se tě dotkly něčí rty, proč těm kadeřavým houbám kyprým říkají – prstíčky?
KOPŘIVO, aspoň v tom jsi dobrá, že housátka krmíš, nehledíc na to, čí jsou. Takové plešatcové – hm, hm, ano to jsem chtěl říci: upadneš-li v pokušení, abys pohrdala duší svou, vzpomeň si vždy na své jaro, kdy tvé sestry zůstávaly opatrně v zemi, čekajíce, až to bude jistější – a na toho, jenž své hosty sbírá už jen na rozcestí a za ploty. Sóňo!
BODLÁKU, furiante, buď zdráv! Co si má počít láska zhrzená?
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Jakub Deml
konference.cho.cz
celostatnisetkanimladeze.cz
festivalunited.cz
