Články
9. 11. 2012, (Foto: www.vecerduvery.cz)
Důvěra nám otevírá nové horizonty (rozhovor s bratrem Wojtkem z komunity Taizé)
Česká republika je stejně jako mnoho dalších zemí poznamenaná svou historií. Možná to je i důvod, proč je zde vyjadřování víry diskrétnější než jinde. Ale je neuvěřitelné, že víra byla dál předávána i v těchto těžkých časech. Pro dnešní mladé lidi není víra pouhou tradicí či rituálem, ale je to vědomá, vážně činěná životní volba. Taková víra je mnohem zralejší, pevná, je integrální součástí života.7. 11. 2012, Tim Guénard (Foto: IMa)
Nikdy jsem nepochopil, proč mě matka opustila
Nepolíbí mě, nerozloučí se. Nic, ani slovo. Žena se vzdaluje. Má bílé kozačky. Mám tři roky a moje matka mě právě přivázala ke sloupu elektrického vedení u nějaké polní cesty, která nikam nevede. Dojde k autu, zaparkovanému na kraji silnice. Vzdaluje se. Mizí... Vidím jen mlhu.6. 11. 2012, (Foto: IMA)
Navzdory zraněním od rodičů můžeme žít jinak
Jak se zranění, která jsme v dětství utrpěli, projevují v dospělosti? Například tím, že nám dělá potíže navázat trvalý vztah, nedokážeme věřit ve vlastní štěstí, neumíme druhému člověku říct: „Mám tě rád,“ navazujeme vztahy, které jsou odsouzeny k zániku, odmítáme lásku a jakékoliv projevy citu, chováme se jako bernardýni, jejichž úkolem je všechny okolo stále zachraňovat…1. 11. 2012, Christine Ponsardová (Foto: IMa)
Jak mluvit s dětmi o smrti?
Jsme někdy v pokušení setkání dětí se smrtí oddalovat, jak jen to jde. „Vždyť na to stejně brzy přijdou, na utrpení mají času dost.“ Někdy to samozřejmě není možné. Ale je to vůbec žádoucí? A jestliže se s dětmi o smrti mluvit má, tak jak?29. 10. 2012, Karel Fořt
Karel Fořt byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka
Karel Fořt - coby "Otec Karel" z Radia Svobodná Evropa byl prezidentem republiky 28.10.2012 vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Karel Fořt prožil zajímavý, napínavý a plodný život ve službě Bohu a vlasti.26. 10. 2012, Ludvík Armbruster, Aleš Palán (Foto: IMa)
Smrt - cíl našeho života?
Na smrt se nelze dívat jako na nějakou provozní nehodu. Jako na něco, co by mělo běžet a najednou selhalo, už se to netočí. Je to ale naopak něco, k čemu rosteme, k čemu máme dozrávat. Kráčet a růst ke smrti znamená dozrát tak, abychom byli opravdu schopni svěřit se Bohu, umřít do Jeho náručí.24. 10. 2012, Hana Pinknerová (Foto: ima)
Jednou jsem se už rozzuřila
V naší ulici se už víc než půl roku opravuje vodovod a kanalizace. Každý den ráno nás budí hluk sbíječek a kompresorů, pod okny nám burácejí motory těžkých náklaďáků, okna pokrývá každý den nová vrstva narůžovělého prachu. Jednou jsem se už rozzuřila. Velký bagr běží naprázdno pod naším oknem už aspoň půl hodiny. Obouvám boty a vybíhám před dům.22. 10. 2012
Žena za volantem - „Krávo!“
Jeden muž ve svém automobilu stoupá po horské cestě. Vtom mu zkříží cestu žena, která svým vozem sjíždí z kopce v protisměru. Žena toho muže ještě ani pořádně neviděla a už na něj volala z okénka svého auta: „Prase!“ Onen muž, aby nezůstal pozadu, ji odpovídá z plných plic: „Krávo!“ Jenže hned za první zatáčkou...9. 10. 2012, Benedikt XVI. (Foto: IMa)
K - rok víry
Rok víry. "Brána víry nám otevírá cestu pro celý život. Víra je naším celoživotním společníkem, díky ní můžeme vnímat úžasná díla, jež pro nás Bůh činí" (Benedikt XVI.). Od října 2012 do listopadu 2013 je pro církev v celém světě vyhlášen Rok víry. Začne 11. října 2012 a skončí o slavnosti Ježíše Krista Krále 24. listopadu 2013. Této příležitosti můžeme využít k nějakému dalšímu osobnímu kroku víry.4. 10. 2012, Steve Erwin, Immaculée Ilibagiza (Foto: ToRou)
Na jménech tady nezáleží
„Pamatuj, že tam, kde jsou děti, najdeš vždy alespoň trochu štěstí. Štěstí se chová jako plevel – s trochou světla vyroste kdekoli.“ / V africké Rwandě došlo na jaře 1994 k jedné z nejhorších genocid, jakou svět kdy zažil. Příběh dvaadvacetileté Immaculée, která zázračně přežila brutální vraždění celé své rodiny, je strhující výpovědí o síle odpuštění a lásky.3. 10. 2012, André Daigneault (Foto: ima)
Zastihla mě čtyřicítka a s ní i krize středního věku
Čtyřicetiletý člověk toho má většinou už hodně za sebou, už mnoho let žije naplno. Za cenu mnohdy velkého úsilí dosáhl určitého postavení, vykonává zodpovědnou práci, stal se majitelem domu či bytu … Může říct, že v životě uspěl?28. 9. 2012, Aleš Opatrný (Foto: IMa)
Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?
Svatý Václav je postavou, která provází České dějiny více než tisíc let, což je dlouhá doba. Jak se ale na něj dívat dnes, v souvislostech dnešní doby? Zkusme přijmout výzvy, které nám i přes prostor tisíci let dává.20. 9. 2012, Vojtěch Kodet (Foto: IMa)
Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech…
"Radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se… Pán je blízko. O nic nemějte starost“ (Bible, Flp 4,4-6). To se mu to řekne, ale jak se já můžu radovat..?!9. 9. 2012, Philip Gulley (Foto: IMa)
Pes, který odmítal zemřít - povídka
Se psy je ta potíž, že mají špatný smysl pro správné načasování. Vezměte si například Modrou. Loni Modrá onemocněla. Začalo jí otékat břicho a mí přátelé si mysleli, že bude mít štěňata. Vzali Modrou k veterináři. Ten jim sdělil, že Modrá je vážně nemocná a pravděpodobně pojde. Pak Modrou ošetřil, naúčtoval jim gigantickou sumu a poslal Modrou domů umřít.5. 9. 2012, IMA (Foto: IMA (1984 Praha))
Naším úkolem není být druhou Matkou Terezou
Snad jen málokdo pochybuje o významu Matky Terezy. Ale...3. 9. 2012, (Foto: IMa)
Láska nedělá člověka slepým...
Láska zvyšuje vnímavost milujícího i milovaného člověka; zvyšuje jeho vnímavost a otevírá ho pro svět v jeho plnosti. Celý vesmír se pro něj stává širším a hlubším, září v paprscích hodnot, které vidí pouze milující a milovaný. Neboť láska nedělá člověka slepým, nýbrž vidoucím - vnímavým pro to, čeho by si nikdy nepovšiml a vnímavým pro hodnoty.30. 8. 2012, Józef Augustyn (Foto: IMa)
Co škodí a co prospívá přátelství
Přátelství uzavíráme většinou spontánně. Ačkoliv máme přátele vyhledávat, nesmíme si takový vztah nijak plánovat. Stejně tak je nepřípustné zvolit si předem nějakého člověka a nutit ho k přátelství proti jeho vůli. Jakýkoli takový pokus je od samého počátku odsouzen k neúspěchu. Manipulace se svobodou druhých vyvolává přesně opačný účinek - odtáhnou se od nás.27. 8. 2012, Sharon Jaynesová (Foto: IMA)
Bůh si nepoužívá slavné hvězdy, ale ty slabé...
Lidská sebeúcta je velmi zranitelná zejména během dospívání. Tony sloužil jako poradce v táboře pro dospívající. Brzy zjistil, jak si tito mladí lidé představují dobře strávený čas: Potřebují si někoho dobírat. V tomto konkrétním případě šlo o hocha, který trpěl mozkovou obrnou. Jmenoval se Billy. Ostatní chlapci ho zesměšňovali. Pozorovali, jak se svými nekoordinovanými pohyby kráčí přes volný prostor tábora, pak se seřadili a napodobovali ho.23. 8. 2012, Sestra Marie od Navštívení (Foto: ima)
Existují náhody?
Jednu dobu jsem jezdila asi pětkrát šestkrát ročně do Paříže kvůli pracovním schůzkám redakce časopisu Feu et Lumière. Ten den jsem jela metrem ve špičce, což se mi stávalo jen výjimečně. Vždycky mě překvapí speciální dopravní „pravidla dobrého chování“: nevidíme se, nemluvíme spolu, ignorujeme se a je to tak snazší.
Sekce: Články
