Rodíme se s určitými dary, ale někdy je dost obtížně poznáváme. Kdybychom je znali, naše životy by byly jiné. Setkáváme se ale s lidmi, kteří nás podceňují a kritizují a my pak sami o sobě pochybujeme. Často se druhým lidem podaří udělat z nás bytosti se všemi možnými zábranami. A my se pak ze strachu a obav neodvážíme něco pořádného udělat, abychom si nezadali… Je tolik skrytých darů a tolik životů, kde bylo něco zmeškáno: životů, v nichž se hlavní dar nemohl uplatnit.

Možná máme tendenci si myslet, že ve chvíli, kdy jsme vstoupili do dospělého věku, jsme už zformováni. Avšak i v osmdesáti je změna možná. Jsme utvořeni ze světla a stínu, z nedostatků a výstřelků našeho charakteru a temperamentu. Musíme ale zahodit ty všemožné zábrany, když se chceme vylepšit, nebo když po nás druzí požadují, abychom se změnili.

Je možné se změnit? Ke změně lze dospět za určitých podmínek. První je pohled druhého na nás: laskavý pohled vyjadřující soucit, posilu, důvěru, porozumění…

Pohled druhého člověka a … láska k sobě samému.