Milosrdenství chci, a ne oběť. (Mt 12,7) - Citát z Bible na každý den

25. 6. 2019 , James Martin (Foto: ima)

K Bohu se obracejí jen zoufalci?

metro, berle, pohyb / foto -ima-

V průběhu krizí máme oslabené obranné mechanismy a bariéry

Hodně lidí říká, že v době vážné nemoci, krize v rodině, ztráty zaměstnání nebo smrti milované osoby se obracejí k Bohu jiným způsobem. Skeptici to připisují zoufalství. Člověk se nemá kam obrátit, a tak se obrací k Bohu, říkají. Bůh vypadá v tomto světle jako berlička pro rozumově méně zdatné nebo jako útočiště pověrčivých.

Obecně řečeno, k Bohu se v utrpení neobracíme častěji proto, že bychom byli najednou méně racionálními. Ve skutečnosti je snadnější pro Boha, aby se k nám přiblížil, protože máme oslabené obranné mechanismy. Bariéry, které jsme si postavili proti Bohu – ať už z pýchy, ze strachu nebo z lhostejnosti –, jsou odstraněny. Nejsme tedy méně rozumní, ale jsme otevřenější. Touha tu byla ještě před krizí. Boží volání a pozvání ale rozpoznáváme lépe, když je náš obranný systém oslabený.

Můj otec ve smrtelné nemoci

Když se mému otci blížila šedesátka, ztratil dobré zaměstnání. Po delší době si našel jinou práci, ale ta ho neuspokojovala. Spousta lidí ví, jak těžké je najít si místo a uchytit se ve věku, kdy se vrstevníci už těší do důchodu. Bylo to obtížné pro něj i pro maminku.

Do zaměstnání musel cestovat hodinu denně až na předměstí Philadelphie. Jednou pozdě večer se otci na parkovišti před budovou, kde měl kancelář, daleko od domova, zamotala hlava, ztratil rovnováhu a upadl. Skončil v nemocnici a vyšetření ukázala, čeho se každý bál: rakovinu. Rakovina plic metastázovala do mozku a to způsobilo onen pád.

S tatínkovým zdravotním stavem to šlo navzdory chemoterapii následujících devět měsíců z kopce. Zanedlouho byl připoutaný na lůžko a začal být závislý na matce ve všem, včetně základních tělesných potřeb. V poslední měsíc života, kdy už mu maminka nezvládala pomoct z postele, řekl: „Asi bych měl jít do nemocnice.“ A tak jsme všichni putovali do příslušného zdravotního zařízení.

Souběžně se zhoršením otcova zdravotního stavu se zjevně zlepšoval jeho duchovní stav.

Ke konci života začal častěji mluvit o Bohu. To bylo velké překvapení. Měl sice katolickou výchovu, ale jak jsem ho znal, nikdy nebyl příliš zbožný. Když se však blížil k smrti, žádal mé křesťanské přátele, aby se za něj modlili, přemýšlel o tom, koho z rodiny touží potkat v nebi. Ptal se mě na názor, jaký je Bůh, a navrhl i pár detailů ohledně své zádušní mše. Otec se stával laskavějším, velkodušnějším a vroucnějším.

Poznat své celoživotní napojení na Boha

Tyto změny mě těšily a zároveň mátly. Mezi posledními, kdo ho navštívili, byla moje kamarádka Janice - řeholní sestra. Když jsem si s ní po otcově smrti povídal, zmínil jsem se, že se před smrtí Bohu více otevíral. Odpověděla mi slovy, která jsem předtím nikdy neslyšel, ale měl jsem dojem, že to vím odnepaměti:

„Ano, umírající člověk se stává lidštějším.“

Měla pravdu ve dvou směrech. Za prvé, stát se lidštějším v případě mého otce znamenalo poznat své celoživotní napojení na Boha, byť ho v životě můžeme ignorovat, popírat či odmítat. Když se však otcovy obranné mechanismy úplně vypnuly, Bůh se s ním mohl setkat novým způsobem. Bariéry, které vytvářely odstup od Boha, zmizely.

To, a nikoli zoufalství, je pravým důvodem, proč před smrtí dochází k tolika hlubokým duchovním zkušenostem. Člověk je připravenější pustit Boha dovnitř.

Přiblížení se k Bohu nás učí milovat

Postřeh sestry Janice ale dává smysl i ve druhém ohledu. Otec se stával lidštějším, protože začal víc milovat. Přiblížení se k Bohu nás proměňuje: čím víc času totiž trávíme s někým, koho milujeme, tím více se připodobňujeme objektu naší lásky. Paradoxně, čím lidštější jsme, tím více se přibližujeme Bohu.

Neříkám tím, že Bůh chce, abychom trpěli, ale že když vypneme svůj obranný systém, odhalí se naše nejdůležitější a nejpevnější vazby. Zranitelnost je proto další způsob, jímž můžeme zakusit naši touhu po Bohu.

Bůh chce být s námi. Přeje si to. Ba co víc, chce mít s námi vztah.

A jde naproti tam, kde jsme.

Se svolením zpracováno podle knihy
James Martin, Jezuitský návod (téměř) na všechno
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

 

Vážení čtenáři,

jen dva dny po našem zveřejnění tohoto článku otce Jamese Martina jsme na jeho Twitteru našli zprávu, že prosí o modlitbu, protože mu byl vyoperován nádor na krku a v následujících 6 týdnech podstoupí ozařování.

Vyprošujme mu, aby pro něj byl čas léčby požehnaný.

 

Dear friends: Tomorrow I start six weeks of radiation as a follow up to the removal of a benign tumor on my neck. (Radiation is common for even benign tumors there.) I would appreciate your prayers for the success of the treatments and for as few side effects as possible. James Martin, SJ (@JamesMartinSJ27.06.19 3:16

Mediálně spolupracujeme

Doporučujeme: Jáchym a Desatero

Doporučujeme: Jáchym a Desatero
(17. 7. 2019) Desetiletý Jáchym dostal za úkol naučit se Desatero a pochopit, k čemu je dobré. Jenže nějaká přikázání pro...

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce
(17. 7. 2019) 20.7.1969 přistálo na Měsíci Apollo 11 s lidskou posádkou.

Proběhla již 30. katolická charismatická konference

(16. 7. 2019) Již 30.katolická charismatická konference byla v neděli 14. července zakončena slavnostní bohoslužbou, kterou sloužil...

Slovenskí interpreti na CampFeste 2019

Slovenskí interpreti na CampFeste 2019
(15. 7. 2019) Už je to pár dní, čo sa vysvedčením začalo prázdninové leto. Máte už naplánovaný svoj program? Výbornou voľbou je...

IN - prázdninové číslo

IN - prázdninové číslo
(4. 7. 2019) In = Časopis pro dívky s vlastním názorem

Tip k přečtení: Mámou s Boží pomocí

Tip k přečtení:  Mámou s Boží pomocí
(3. 7. 2019) Být mámou je úžasné a náročné zároveň. Naštěstí na tento úkol nejsme samy.  Tato kniha je plná jak...