Falešné zprávy jsou jako toxický lék na lidský strach a úzkost
Vzdělaný člověk a placatá Země
Před časem za mnou přišel jeden člověk s tím, že objevil nové souvislosti o životě církve. Je to člověk velmi vzdělaný, působící v zahraniční firmě na vysoké pozici. Vyprávěl mi o spiknutích v církvi i ve společnosti, a postupně došel až k novým, zatajovaným teoriím o přírodních jevech. Informace prý čerpá z různých neoficiálních zdrojů, protože běžná média o těchto věcech nechtějí nebo nemohou svobodně psát.
Ano, je docela možné, že o některých věcech se běžně nepíše. Může to být z důvodu politické nevýhodnosti pro majitele média, malého zájmu veřejnosti a s tím spojené nízké návštěvnosti, ale třeba i z důvodu osobních preferencí konkrétního redaktora či dokonce snahy posunout veřejné mínění určitým směrem. To však neznamená, že je třeba brát vážně všechno, o čem se píše na různých obskurních webech, které mnohdy založily své živobytí právě na publikování šokujících zpráv o církvi, světě či přírodě. Natožpak tyto zprávy dále šířit na sociálních sítí, e-mailem apod.
Jemné smíchání reality se lží
Ano, není snadné se v takovém světě orientovat, a zdá se, že situace se stále zhoršuje. Dnes už není vytváření takových zpráv pouze záležitostí vtipálků, kteří dříve pouštěli do oběhu šokující informace a počítali, za jak dlouho se k nim dostanou zpátky. Takové zprávy dnes vytvářejí organizace na vysoké profesionální úrovni. Jejich typickým znakem je jemné smíchání reality se lží. Cílem je buď nemalý finanční prospěch (zvláště od dobrovolných či nedobrovolných dárců a případně z reklamy), nebo vytváření zmatku ve společnosti, nebo obojí.
Jaká je opravdu ta nejdůležitější zpráva?
Lékem na takovou situaci je vědomí, že tu nejdůležitější zprávu, kterou jsme se mohli kdy dozvědět, již víme:
Bůh přišel v Ježíši Kristu do našeho světa.
Již nikdy ve svém životě nebudeme
slyšet nebo číst důležitější zprávu!
Vědomí, že Bůh se stal člověkem
a my můžeme být Jeho dětmi,
je to nejdůležitější poselství pro nás i pro druhé.
Pokaždé by nás mělo znervóznit, když se někdo tváří, že má pro nás něco důležitějšího, a vytváří falešný pocit naléhavosti. Víme totiž, že otcem lži je ďábel (Jan 8,44), a právě lež je základním pracovním nástrojem mnoha podvodníků, kteří k tomu šikovně přidávají časový nátlak. Nejde jen o zprávy, ale i telefonáty či e-maily s „výhodnými nabídkami“ a podobně. Člověk pod vlivem takových zpráv se snadno zříká vnuknutí Ducha Svatého, který do našeho srdce přináší Boží pokoj převyšující každé pomyšlení (Filipským 4,7).
Na křesťany cílí falešné zprávy s duchovními prvky
Žijeme v paradoxní době. Nikdy v historii lidstva jsme neměli tak snadný a rychlý přístup k informacím, a přesto se zdá, že nikdy nebylo těžší rozeznat pravdu od lži. Je docela možné, že v křesťanském prostředí se některý druh zpráv šíří rychleji, protože jejich tvůrci k nim přidávají určité duchovní prvky – tyto cílené zprávy se často týkají nepravověrnosti či hříšnosti představitelů církve, příliš konzervativní nebo liberální orientace apod.
Nedávno mi jeden známý poslal „šokující zprávu“ o tom, jak protikřesťansky hlasoval Evropský parlament, s přílohou, která vypadala jako protokol o hlasování. Protože mi to bylo podezřelé, podíval jsem se přímo na web Evropského parlamentu a našel si průběh zmíněného hlasování. Zjistil jsem, že to, co mi poslal jako předmět hlasování, byla část věty vytržená z kontextu odstavce dokumentu, který byl na velmi křesťanské téma. Tzv. „hlasovací protokol“ byl zfalšovaný umělou inteligencí. Když jsem na to známého upozornil, odpověděl mi, že poslanci stejně chtěli hlasovat proti Bohu. To prý musí vědět každý trochu znalý člověk. O omluvě nepadlo ani slovo.
Falešné zprávy vykreslují život černobíle a nabízejí jedovatý lék
Proč se to děje? Odpověď nespočívá v nedostatku lidské inteligence nebo vzdělání. Skutečné příčiny leží mnohem hlouběji: v krizi naší osobní identity, vnitřní nejistotě a v nástupu technologií, které ze lži vytvořily průmyslové odvětví. Některé analýzy naznačují, že zhruba 50% veřejného obsahu na internetu je nyní tvořeno umělou inteligencí. Určitě nelze říci, že tento obsah je automaticky špatný či nepravdivý, umělá inteligence nám naopak může pomoci, ale na druhé straně je třeba obsah na internetu velmi pečlivě rozlišovat.
Dnešní svět se mění závratným tempem. Tradiční hodnoty jsou zpochybňovány, společenské normy se rychle posouvají a mnoho z nás zažívá pocit ohrožení a vykořenění. Tato ztráta pevných bodů vede k hluboké vnitřní krizi. Kdo jsem v tomto novém, rychle se měnícím světě? Jaké je mé místo? Má moje víra ještě vůbec nějakou váhu?
Falešné zprávy nabízejí na tuto existenciální úzkost bleskový, i když vysoce toxický lék. Tvůrci „fake news“ mistrně využívají našeho strachu. Vykreslují svět zjednodušeně, černobíle: na jedné straně stojíme „my“ (např. praví věřící, skuteční křesťané), na druhé „oni“ (zkorumpované elity, všemožní hříšníci, organizace plánující zkázu).
Falešná zpráva, která potvrzuje naše vnitřní obavy a utvrzuje nás v pocitu, že jsme na té „správné“ straně barikády, funguje jako emocionální kotva. V takové chvíli lidský mozek vypíná racionální kontrolu. Najednou máme pocit, že patříme mezi ty, kteří „vědí více než ostatní a mají správné, nezkažené poznání“.
V minulosti bylo poměrně snadné odhalit internetový „hoax“: hemžil se gramatickými chybami z překladače, obrázky byly amatérsky upravené, text působil nelogicky a přišel z falešné adresy. Dnes dokážou generativní jazykové modely umělé inteligence chrlit desítky přesvědčivých, perfektně napsaných článků, fotografií a videí za pár okamžiků. Umí analyzovat, co konkrétní cílovou skupinu (například křesťany v určitém regionu) nejvíce znepokojuje, a vytvořit obsah přesně na míru, který zasáhne ty nejcitlivější emoční struny. Cílem je jediné: vyvolat ve společnosti zmatek, hněv a rozkol. Falešná realita vytvořená strojem umí zneužít upřímnou víru a strach k získávání různého druhu prospěchu.
Šíření lží „pro jistotu“ nebo ze strachu – jde přímo proti smyslu křesťanství
Co s tím můžeme dělat? V první řadě si musíme uvědomit, že jako křesťané máme vůči informacím obzvlášť velkou zodpovědnost. Sám Kristus o sobě prohlásil: „Já jsem cesta, pravda i život“ (Jan 14,6). Pokud věříme, že Bůh je Pravda, pak šíření lží – a to i z nevědomosti, domnělé zbožnosti, „pro jistotu“ nebo ze strachu – jde přímo proti samotnému jádru křesťanství.
Kritické myšlení je cenný nástroj rozlišování, který nám byl dán. Než cokoliv na internetu nasdílíme, položme si zásadní otázku: Zastavuje tato zpráva můj rozum a útočí jen na mé emoce – primárně na strach a hněv? Má za cíl vzbudit pouze pohoršení, nebo její zaslání dále přispěje k nápravě věci? V době, kdy stroje dokážou bez mrknutí oka falšovat realitu, se musíme vrátit ke zdravým kořenům své identity. Naše jistota nemá ležet v tom, že s ostatními na sociálních sítích sdílíme stejného „nepřítele“, ale v ukotvení naší identity Božích dětí, které tu nejdůležitější zprávu již nejenom dostaly, ale jejich radost nemůže nic přebít.
Duchovní „patero“ proti lživým zprávám:
- Nevydáš křivé svědectví (ani na sociálních sítích či posláním e-mailu).
Pravda je jednou z Božích vlastností. Než klikneš na „Sdílet“, ověř si zdroj. Pokud zpráva nemá autora, datum nebo dohledatelný původ, neposílej ji dál. Šíření neověřené lži je velmi špatné, i když se tváří jako odhalení skryté pravdy.
- Nepustíš strach na trůn svého srdce.
Ovoce Ducha je láska, radost a pokoj. Dezinformace a sekty pracují s opačnými emocemi: strachem, úzkostí a hněvem. Pokud v tobě zpráva vyvolává paniku nebo pocit ohrožení, zpozorni.
- Nezaměníš bližního za nepřítele.
I člověk s jiným názorem je stvořen k Božímu obrazu. Odmítni teorie, které celé skupiny lidí (lékaře, vědce, politiky, uprchlíky) vykreslují jako nástroje pekla nebo spiklence. Křesťan má stavět mosty, ne hledat terče pro svou nenávist. Vztah k druhému člověku a láska k němu je vždy více než rozdílný názor.
- Nepropadneš pýše „tajného vědění“.
Varuj se pocitu nadřazenosti, že ty jsi prokoukl systém, zatímco ostatní jsou jen „spící ovce“. Toto gnostické pokušení vede k duchovní pýše a izolaci. Pokora přiznává: „Nevím všechno a mohu se mýlit.“
- Nenecháš si ukrást reálný život.
Virtuální boj se „světovým zlem“ často slouží jako únik od povinností všedního dne. Místo hodin strávených sledováním konspiračních videí se věnuj modlitbě, rodině, přátelům a farnosti. Tam je tvé skutečné bitevní pole.
Bůh je vždy větší jakákoli lidská tragédie
„Nemusí se bát zlé zprávy, jeho srdce pevně doufá v Hospodina.” (Žalm 112,7). Tento verš žalmu je přímým lékem na nekonečné prohlížení špatných zpráv.
Dezinformace žijí ze zpráv, které nás mají vyděsit – o konci světa, o spiknutích, o hrozbách. Naše jistota totiž nevyplývá z toho, že se nedějí zlé či skryté věci, ale z toho, že víme, komu patří jeho život. Pevné srdce je nejlepší obranou proti manipulaci. Jako křesťané máme opravdu vnášet do společnosti alternativní pohled. Ale pro nás tímto pohledem je především vědomí, že Bůh je vždy větší jakákoli lidská tragédie a není nic, co by nás od Jeho lásky mohlo oddělit.
„Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Římanům 8,38-39)
P. Josef Ptáček
