Závazek mít děti, když jsem nemocná...

Chvála Kristu! Jsem už přes 10let křesťansky oddána a žiji v manželství bez dětí. Mám totiž celou dobu duševní onemocnění a invalidní důchod 3.stupně. Tudíž jsme se o děti nikdy ani nepokoušeli. Mám dotaz, zda u nás není hřích,  že děti nechceme?

Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den.
Obávám se, že si nevystačíme s pouhým ano případně ne. Zřejmě jste tuto otázku nějak řešili už v rámci přípravy na svatbu. Co Vás přimělo se tím zabývat právě nyní? Pokud už jste se rozhodla, jaká existuje možnost, že moje odpověď Vás případně přiměje rozhodnutí přehodnotit? Jak moc je toto rozhodnutí prodiskutované s Bohem, tedy promodlené? A otázek se nabízí víc.

Závazek přijmout děti od Pána Boha ochotně jistě není něčím absolutním a rozhodnutí nemít děti může proto být eticky přijatelné. Proto říkám, že to nemusí být hřích.

Na druhou stranu by rozhodně nebylo v pořádku brát závazek na lehkou váhu. K tomu přistupuje další problém: Jak toto rozhodnutí praktikovat eticky přijatelným způsobem. Proto považuji za důležité, aby to bylo rozhodnutí vážně prodiskutované mezi manželi, mezi nimi a Bohem a případně mezi nimi a duchovním vůdcem či zpovědníkem.

Závěrem stručně opakuji, že jde o závažné, nikoli však nutně hříšné rozhodnutí. Důležitou roli hraje kontext. Pro Vás osobně je v tuto chvíli zřejmě zásadní zkoumat upřímnost vlastního rozhodnutí a cestu k jeho realizaci.

Kategorie otázky: Láska v manželství, Církevní sňatek, komplikace