Říkám: ,,Miluji tě", ale těmi slovy si občas už nejsem jistý

Dobrý den mám na vás takový dotaz. Je mi 18 a už tři měsíce chodím s jednou úžasnou holkou. Je to můj úplně první vztah. Je krásná, rozumíme si, mám jí vážně rád a moc mi na ní záleží. Když nejsem s ní, vždycky toužím potom s ní být.

Ale má to jeden problém - pochybuji o tom, jestli jí miluju, protože občas necítím takové to pobláznění, respektive cítím ho jen když máme takovou naší silnější chvilku, kdy je to intenzivnější. Už běžně si říkáme: ,,Miluji tě", ale já si těmi slovy občas nejsem jistý. ​Když jsme se poznali, tak mi pořádně zamotala hlavu, ale teď už to není tak intenzivní. 

Moc se těším na každou naší schůzku, vždycky se nemůžu dočkat až jí zase uvidím, jsem schopný běžet přes celé město, abych ji mohl aspoň půlhodiny vidět, záleží mi na ní a na tom, jak se cítí, ale nejsem si jistý, jestli se jedná opravdu o lásku, když necítím to pobláznění.

Já se s ní opravdu nechci rozejít, protože vím, jak by jí to ranilo - jsme na sebe oba až neuvěřitelně hodní a jsme k sobě ve všem tolerantní a rozumíme si skoro jak dvojčata. Navíc než mě poznala, tak to se vztahy neměla úplně lehké a to, že mě poznala, jí psychicky dost pomohlo. Navíc naším setkáním jsem v životě opravdu pocítil Boží vůli, žádná holka mě nikdy nechtěla a najednou se do mě zamiluje tak nádherná, hodná a milá holka. Chci tuto "krizi" nějak překonat, protože mi na ní moc záleží a nechci jí ranit.

Nevím, proč se mi tohle děje, v minulosti, když jsem po holkách jen koukal, byl jsem si svou láskou k nim tak jistý..... a zrovna, když s jednou holkou začnu chodit, tak o lásce k ní pochybuju. Prosím poraďte mi, je to, co k ní cítím, láska?

Dobrý den,

na začátek bych chtěl ocenit, že jste tak upřímně napsal o svém vztahu. Je vidět, že Vám na Vaší dívce a na Vašem vztahu záleží, a to je přeci projevem lásky, nebo ne?

Vím přesně, o jakém pobláznění mluvíte – o tom, že si představuji, kde asi moje dívka je, co asi dělá, co má na sobě a na co myslí. A představa, že možná myslí na mě, jen dodá další impulsy pro moji fantazii. Tohle provází počátek většiny vztahů a je to tak dobře. Vztah má pak ve všedních dnech z čeho čerpat. A také je jasné, že zamilovanost nemůže trvat věčně. Možná se někdy vrátí, ale její absence není důvodem k obavám, že něco není v pořádku. A z toho, co píšete, si myslím, že Vás ještě zamilovanost neopustila, když běžíte na krátkou schůzku přes celé město. Vzpomínám si, jak jsme si s manželkou v době chození dávali někdy sraz na půli cesty metrem. Abychom se aspoň na chvilku viděli.

Z Vašich řádek mám dojem, že je u Vás všechno na dobré cestě. A nemyslím si, že byste prožívali krizi, to je normální vývoj vztahu od zamilovanosti ke zralejší lásce. Zaujala mě ale Vaše slova, že se se svojí dívkou nechcete rozejít, protože víte, jak by jí to ranilo. To ukazuje Vaše dobré srdce. Váš vztah je ale na začátku a vše se ještě bude vyvíjet. Ale pokud byste někdy měl dojem, že tohle je hlavní důvod udržování Vašeho vztahu, zpozorněte. Role zachránce totiž není dobrým základem pro dobrý trvalý vztah.

Přeji Vám moudrost srdce a důvěru v Boží vedení – svěřujte mu své otázky a hledejte s ním svoji cestu.

Kategorie otázky: Láska v partnerství, příprava na manželství