Ráda bych se stala křesťankou, ale nemám na to

Dobrý den,
ráda bych se stala křesťankou, ale zdá se mi, že na to tzv. nemám. Moc mě to mrzí.   Jakou cestou jít, abych dosáhla křesťanské dokonalosti? Jak začít? 
 

Dobrý den, 
rozumím Vašemu dilematu, na jednu stranu by člověk chtěl přijmout křesťanství se vším, co k tomu patří, na druhou stranu si připadá zcela nepatřičně,  protože vnímá své limity.  Já, když jsem si poprvé přečetla Lukášovo evangelium,  jsem si také říkala, že křesťanství není pro mě, protože podle něj nedokážu žít. Ano, ve společnosti je zakotvený názor, že křesťanství má vést lidi především k vyšší morální dokonalosti.  A bohužel i v některých křesťanských kruzích se setkáte s názorem, že  křesťanství je především cesta, jak zdokonalit sám sebe.

Je však mnohem krásnější a také mnohém užitečnější dívat se na křesťanství jako na cestu, která nám lidem otevírá cestu k lásce, k milosrdenství, ke spravedlnosti, k pokoji, k pravdě, k naději a k radosti. Cestu,  kterou nám ukazuje Ježíš skrze poselství evangelia. Jsme zváni, abychom pozvedli hodnotu a důstojnost svou i druhých lidí, tu, která nám  náleží z podstaty bytí - protože člověk je nejvyšší a nejkrásnější dílo Božího stvoření. A to bez ohledu na to, zda jsme lidé nedokonalí a hříšní.

Myslím si, že nejpodstatnějším úkolem člověka je hledat pečlivě svoji originální cestu, jak ve svém životě co nejvíce oslavit Boží lásku. Naše lidská dokonalost či nedokonalost je okrajová. Křesťané přece nejsou sportovci:) Nejdůležitější je, jestli Vás Ježíš oslovuje, promlouvá k srdci, jestli toužíte, aby se stal Vaším nejbližším přítelem a Pánem Vašeho života, a to jenom z principu lásky. Bůh nepotřebuje Vaši dokonalost, On potřebuje jen  srdce plné důvěry k Němu, pravdivé a milosrdné k sobě i k druhým lidem.

Jsem přesvědčena, že Ježíšovo srdce přetéká láskou ke všem lidem i k Vám. Nemusí Vás mrzet, že nejste dost dobrá, protože pro Ježíše jste krásná duše již svoji touhu jít za Ním, svou touhou po dobru a lásce.

Nebojte se přiblížit se k Bohu kvůli své nedokonalosti, protože pro Boha je každá duše jinak krásná - jako květiny na louce: každá má jinou podobu, ale všechny rostou pro krásu a mají tady na Zemi svoje místo a úkol, jako my lidé. Každý člověk je jinak krásný, dobrý a čistý, ale každý z Nás je nezbytně důležitý pro Boha a pro Jeho dílo.

-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Hledání Boha, víry