Povolání k řeholnímu životu - 15 let

Dobrý den, před rokem jsem byla pokřtěna, je mi patnáct let a poslední dobou mě přitahuje modlitba. Chtěla bych se stát řadovou sestrou boromejkou, ale mám pochybnosti, jestli to je boží vůle.

Milá...
ptáš se na to, jak se postavit ke své narůstající touze po modlitbě a co dělat s myšlenkami na povolání k boromejkám.
Byla jsi pokřtěná před rokem a ozývá se v tobě touha více se modlit. Je to tak dobře. Znamená to, že žiješ stále více s Pánem Ježíšem a roste v tobě Boží život. Někdy může člověk v takových chvílích cítit první volání k zasvěcenému životu. Je třeba ho brát vážně.

Pokud chceš, navštiv sestry boromejky, které tě zaujaly, popovídej si s nimi. V patnácti letech ještě není vstup do kláštera možný, budeš muset čekat. Ale můžeš se se sestrami postupně seznamovat. Začneš mezi ně jezdit a poznávat je. Ony tě možná jednou pozvou na víkend nebo na týden. Uvidíš, jak se ti bude mezi nimi dařit, jestli ti bude takové společenství skutečnou pomocí na cestě a bude ti v něm dobře.

Pokud si nejsi jistá, jestli je to Boží vůle, je to tak trochu v pořádku. Člověk si nikdy není na začátku jistý. Povolání se rozlišuje podle pokoje a vnitřní radosti, které se dostaví, když se začne svému povolání konkrétně přibližovat. Nazýváme to plody Ducha svatého. Podle nich se pozná, jestli je to cesta nebo ne. K tomu je ale potřeba, abys sis s některou ze sester popovídala a vysvětlila, co cítíš. Mohu tě ujistit, že všechno, co cítíš, je normální. Včetně určitého ´nepokoje´ a nejistoty. Patří to k tomu. Neboj se tedy mluvit se sestrami otevřeně o všem, co máš v srdci i v myšlenkách. Ony patrně dobře znají všechny tvé pocity.

Ráda bych ti napsala ještě jednu věc. Žij naplno přítomnost. Pán tě jistě zve, abys svými myšlenkami na život v klášteře netrávila příliš mnoho času. Udělej kroky směrem k sestrám, odevzdej Pánu svojí cestu, a pak se soustřeď plně na svůj současný život. Tvým úkolem je teď škola, kamarádky a rodina, ve které jsi vyrostla. Snaž se být svatá tam, kde jsi. To ti bude dobrou přípravou na budoucí povolání. Snaž se přinášet okolo sebe dobro a světlo. Pokus se najít společenství, kde by ses cítila dobře. V naší zemi je celá síť křesťanských domů pro mladé, kam je možné přijet na víkend. Pokud ještě žádné společenství nemáš, zkus se obrátit na pana faráře, který tě křtil, třebas bude mít nějaký nápad a nasměruje tě. Pán Ježíš ti pomůže, aby ses tam cítila dobře. Takové společenství může být ideální ´cvičiště´ pro život u sester boromejek.

Život ve světě je důležitou přípravou na řeholní cestu. Platí, že kdo dovede dobře žít ve světě, dovede dobře žít i v klášteře. A naopak - odchod do kláštera není útěkem před životem ve světě.

Už ti někdo říkal o duchovním doprovázení? Ptáš se na důležité otázky, a tak by bylo dobře, kdyby sis nějaké našla. Duchovní doprovázení znamená čas od času se sejít s někým, kdo tě může trochu směrovat kupředu, podporovat tě a pomáhat ti na tvé cestě. Může to být nějaká šikovná žena (ať už řeholní sestra nebo laička) nebo kněz či řeholník. Měl by to být někdo, kdo je na duchovní cestě o kousek dál než ty. I v tomto hledání ti můžeme pomoci my anebo některý z kněží, které znáš.

Budu se modlit, abys našla svoji cestu.

Kategorie otázky: Povolání, boží vůle, Hudba, škola, krize víry,...