Odpustky - modlitba za zemřelé

Dobrý den,

uvěřila jsem v evangelickém prostředí a do katolické církve jsem se přišla až po čase, kvůli studentskému společenství i díky ekumenicky otevřenému knězi, který mě pak připravoval na první sv. přijímání i biřmování.
Ráda bych poprosila o nějaké srozumitelné vysvětlení odpustků. Přiznám se, že v tom mám zmatek a hlavně odpustkové praxi vůbec nevěřím. Jak tato tradice vlastně vznikla?

Když nad tím uvažuji, stále mi vadí, že odpustky nejsou nikde podloženy v Bibli, připadá mi to jako lidský výmysl s uvedením přesných povinností. Přece Pán Bůh nechce, abychom plnili za 1., za 2., za 3., a pak se teprve nad nějakou duší z očistce smiluje... Taková představa Boha, který by byl závislý na našich skutcích, mě spíš děsí.

Jak můžeme my, hříšníci, vysvobozovat hříšníky zemřelé? Kde je Boží milosrdenství? Kde je Jeho svrchovanost? Kde je Jeho odpouštění? A hlavně, kde je Kristova oběť??? Pokud bychom my mohli plnomocnými odpustky pomáhat duším z očistce, pak by Ježíšova smrt na kříži byla zbytečná! A to je kacířství, ne?

Proč nebyla tato praxe přehodnocena, když byla tolik zneužívána a už Janem Husem a reformací kritizována? Nezlobte se, opravdu mě tato praxe momentálně štve a připadá mi to, jako devalvace Pána Boha.
Za odpověď předem velmi děkuji.

Dobrý den,

pokusím se odpovědět z několika úhlů.

1) Nejdřív to hlavní: Odpustky určitě nepatří k nejdůležitějším věcem katolické praxe a kdo by je chtěl praktikovat  způsobem, který by popíral Kristovu vykupitelskou oběť, už by nebyl moc katolík.

2) V bibli přímo odpustky neexistují. Ale takových věcí, které v bibli přímo nenajdete je víc a přitom to nemusí být špatně, protože mohou vycházet z logiky věci, či chcete-li, z Ducha. Musí být všechno zachyceno v Písmu? Samo Písmo svědčí o tom, že ne (viz 2 Tes 2,15).

3) Bible zná případy, kdy se modlíme za odpuštění hříchů po smrti člověka (viz 2 Mak 12,44-45), kdy se něco činí, aby bylo odpuštěno.

4) Narážíme tady najednou na tajemství, proč se vlastně tedy vůbec modlit, když by to znamenalo, že by byl tak Bůh někam tlačen. Sám Ježíš nás učí modlit se a to i za druhé, aby bylo přemoženo zlo (viz Mt 17,21).

5) Pak samozřejmě přichází otázka: je možné nějaké odpuštění po smrti? Sám Ježíš nás vyučuje, že ano: viz Mt 12,31-32. Mohu se tedy modlit za zemřelé, za odpuštění, a má to smysl. A ten smysl tomu dává Bůh, ne člověk.

6) Takže co jsou odpustky? Je to praxe modlitby, ve které se dovoláváme skrze modlitbu moci Kristova vykupitelského díla, aby užitek té spásy svolávaný skrze modlitbu dopadl na toho, kdo to potřebuje. Nikdo nikdy neví, zda se mu to podařilo, neboť jde o svátostinu, ke které je třeba víra.

7) Nejde tedy o devalvaci Pána Boha. Kdo je v takzvaném očistci, jde do nebe tak či tak, jen zatím není schopen uvidět Pána tváří v tvář, a proto prosíme, aby byl uzdraven co nejdříve a byl toho schopen.

8) K přehodnocení církevní praxe, kterou kritizoval Mistr Jan Hus, jednoznačně došlo. Nevím, že by se na světě cokoli v této věci vyjadřovalo finančně.

Myslím, že když si teď poskládáte biblické texty a to, co je tu napsáno, neměl by tu být už žádný problém. A pokud Vám přesto odpustky nevoní, nic se neděje, berte to tak, že časem se Vám snad objeví v lepším světle, až je lidé kolem Vás začnou praktikovat opravdu křesťansky a katolicky a ne magicky.

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Modlitba, Konec světa, vizionáři