Neupravení křesťané vydávají svým vzezřením spíše antisvědectví

Dobrý den,
chci se zeptat, jestli je normální, když křesťané, a zvláště klérus, chodí na veřejnost neupravení?
Nemyslím si, že by kněží měli chodit v drahých značkových oblecích (což je druhý extrém), a že řádové sestry by měly chodit zrovna nalíčené, ale pokud potkáte řeholnici, která má už z dálky viditelný knírek pod nosem – o čem to svědčí?

Na internetu na mě nedávno vyskočila fotka právě takto neupravené řeholnice. Nebyla to nějaká stará babička, která by se už sotva hýbala a sotva se o sebe dokázala postarat. Zeptala jsem se svého devítiletého syna, co si o této fotce myslí, jestli je na obrázku muž, nebo žena, a proč si to myslí. Syn mi odpověděl, že na obrázku je muž, protože má fousy.

Chápu sice, že člověk má dbát především o svoji duši, ale k lidské důstojnosti patří přece také i to, že člověk chodí nejen čistý, ale i upravený. Co si lidé musí pomyslet o církvi, kterou reprezentují takto neupravení lidé? Stálo by v tomto případě tolik času a peněz občas použít depilační pastu či pásku? Snad přece řeholní společenství na tom nejsou tak špatně, aby sestrám nemohly pořídit tyto naprosto základní kosmetické potřeby. Bojím se ale, že u mnohých vítězí lenost a odvolávání se na přirozenost místo toho, aby chodily upravené. Sice chápu, že lidské ochlupení je přirozené, ale v jistých případech působí skutečně odpudivě – i pro malé děti.

Dobrý den,

děkuji za otázku za zpětnou vazbu do našich řad:-) Máte pravdu, že neupravení kněží/ řeholníci/ řeholnice/ mohou vydávat svým vzezřením spíše antisvědectví, protože vnější vzhled bývá pro mnoho lidí to první, případně to jediné, čeho si všímají. Určitě je Vaše připomínka na zamyšlenou, protože všechny řeholnice stále zůstávají ženami a žijí v určité kultuře, která jisté věci považuje za normu.

Na druhou stranu život v chudobě, kterou slibujeme, s sebou přináší i určitý prostý životní styl a vnitřní svobodu, která nepodléhá diktátu aktuální módy. Záleží také na tom, zda je dané řeholní společenství činné a je v častém kontaktu s lidmi, nebo spíše uzavřené - v těch druhých někdy bývají vnitřní pravidla jinak nastavená.

Záleží tedy na daném společenství nebo jednotlivci, jak tyto dvě hodnoty (tedy vydávat svým vzhledem svědectví a současně žít prostě a odpoutaně) skloubí.
Každopádně děkujeme za trefnou připomínku:-)

Móda a oblékání 

Oblékání žen

Kategorie otázky: Dějiny církve, výhrady k církvi