Nedokážu se modlit

Dobrý den, za poslední rok jsem si tak nějak v sobě ujasnila, že vím, že existuje Bůh. Řekla bych, že během toho roku jsem si k němu pomalu nacházela (a stále nacházím) vztah. Ale přijde mi, že za posledního čtvrt roku cca cítím jakousi bariéru dostat se blíž. Čtu Bibli, časopisy, hledám na internetu a přemýšlím a rozjímám, přesto jak sem vypozorovala za posledních pár týdnů se nedokážu modlit. Nebo tedy dokážu, ale není to opravdové - upřímné. Proto to radši nedělám, protože si z nějakého důvodu připadám jako lhářka, nebo herečka co to hraje jen navenek- pro publikum, ale uvnitř je jak kámen.

Dobrý den,
škoda, že nemohu do své odpovědi kreslit. Napadá mě obraz stromu, který bychom mohli nazvat stromem modlitby. Má své kořeny i silný kmen, ale o ten mi v tomto obraze až zas tak nejde.

Dělí se na dvě silné větve:
1) modlitba jednotlivce;
2) modlitba společná.

První větev je každá modlitba, při níž jsi před Bohem sama, nikdo další není přítomen. U toho druhého je přítomen nejméně jeden člověk.

Obě větve se ještě dále dělí:
1.1) modlitba jednotlivce spontánní. Prostě k Bohu hovoříš tak, jak cítíš.
1.2) modlitba jednotlivce formulovaná (kdy čteš například modlitbu žalmu, nebo opakuješ modlitbu Otče náš, nebo máš nějakou modlitební knihu)
2.1.) modlitba společná spontánní. Modlíš se s nějakým člověkem nebo ve skupině vlastními slovy, vzájemně se doplňujete, pomáháte si, inspirujete... v katolické tradici to mohou být i modlitby jako růženec, křížová cesta, lectio divina a další.
2.2) Konečně poslední typ modlitby je společná modlitba oficiální, modlitba církve, jinak zvaná liturgie. Může to být modlitba Večeře Páne, čili eucharistie, svátost smíření, denní modlitba církve. Pro tento typ modlitby je charakteristické, že slova, gesta, postoje jsou dány a ty se k nim připojuješ. Stáváš se součástí společenství celé univerzální církve a prostřednictvím Krista v Duchu svatém se obracíš k Bohu Otci.

Proč se o tom tak obšírně rozepisuji. Stejně jako strom přináší ovoce na všech větvích, i modlitba může přinášet ovoce ve všech svých formách a podobách a je dobré maximálně využít všechny. Tedy i modlitbu ve společenství i účast na liturgii.

Modlitba není jen o slovech a o pocitech. Modlitba může být pouhé přebývání před Bohem. Ticho je například modlitbou hledajícího a naslouchajícího člověka. Nemusíme Bohu přeci jen drmolit neustále nějaké prosby nebo díky.

Nech Boha volně proplouvat svým životem, rozumem, city, vůlí... Ty mu to jen umožňuj. Nezapomeň, že každá krize (i ta modlitební) se může stát úžasnou příležitostí prohloubit, opustit kvůli přijetí něčeho lepšího.

Bůh ti žehnej.

Kategorie otázky: Víra a život (život z víry), Modlitba, Pochybnosti a krize víry