Musím být fanatik, aby mě měl Bůh rád?

Dobrý den, 
mám kamarády křesťany, kteří se do mě navážejí, že se jako křesťan nechovám dostatečně správně, že musím na spoustu věcí změnit názor, protože můj se s křesťanstvím neslučuje. Zdá se mi, že jsou úplně poblázněný vírou, zfanatizovaný. Pořád jen modlitba, čtení Bible, strach, že když šlápnou o milimetr vedle, hned je Bůh odmítne – zavrhne.  

Proti Bohu vůbec nic nemám, mám ho ráda, ctím ho, myslím na něj, jsem ráda za to, že mi naslouchá, Ale myslím si, že na to, aby mě Bůh taky měl rád, nemusím v jednom kuse číst Bibli, dokola se jen modlit, nešlápnout vedle a být "fanatik". Podle mě je důležité si budovat vztah přímo s Bohem, protože člověk, který chodí do kostela bez vztahu s Bohem, jen proto, že musí, že se to od něj očekává, aby byl "lepší člověk",  to mi přijde jako lež.

A tak se chci zeptat:

1) Musím být "fanatik", aby mě Bůh měl rád?
2) Jsem špatná, když se zaměřuju na vztah s Bohem? (Do kostela chodím, ale ne tak bláznivě).
3) Je špatné, když odmítám "fanatický" chování a sama nechci být "fanatik"?

4)  Můžu vůbec být křesťan, když odmítám fanatický řeči, vnucování toho jak mám vnímat Boha i přes to, že s Bohem máme svůj vztah (5 společných kamarádů taky mezi sebou mají individuální vztah, i když se navzájem mají rádi)

Omlouvám se za vyjadřování, rozhodně jsem nikoho nechtěla urazit-urážet a ani nikoho ponižovat a sebe povyšovat.

Zdravím Tě S.,

v modlitbě, kterou nás naučil Ježíš, oslovujeme Boha, jako Otce v nebesích. Tedy oslovujeme ho jako někoho, kdo nás má rád, i když s námi nemusí vždy souhlasit, jako někoho, kdo se raduje z každé přízně, kterou mu věnujeme. Bůh se nevnucuje, ale nabízí.
Nejkratší definice fanatismu je "sebevražda rozumu". Je tedy dobré vědět o Boží lásce k nám i o svobodě, kterou nám dává. 
Svatý Pavel píše, že "radostného dárce miluje Pán". Bůh od nás chce jen to, co mu chceme dát s radostí a ne z povinnosti. Tím by byl karikaturou milujícího otce nebo matky.
Pokud bychom šlápli vedle, pak nám je nablízku - jeho nic nerozhází. Neboj se. A nenech se zmást lidmi, kteří by tě Bohem strašili. Neboj se.

1) Nebuď fanatik - Bůh tě má rád. Snaž se s ním být v pokoji a radosti.

2) Do kostela chodíme vždy, když po setkání s ním ve společenství druhých toužíme. Církev doporučuje alespoň jednou týdně v neděli.

3) napsal jsem to v bodě 1.

4) Bůh respektuje naši svobodu a cení si všeho, co mu dáme dobrovolně, s radostí a pokojem ve svém nitru.

Jsi Boží dcera. Máš důstojnost rovnou princezen a královen. Nemusíš se omlouvat. Žádnou otázkou nikoho neurážíš.

Bůh ti žehnej.
 

Kategorie otázky: Pochybnosti a krize víry