Mohou se s námi zemřelí přijít rozloučit?

Dobrý den!
Několikrát se mi stalo, že někdo, kdo právě zemřel a měl ke mně hluboký vztah, se přišel rozloučit. Poprvé to bylo u vzácného přítele (kněze), který zemřel náhle, z plného zdraví. A přišlo to jako blesk, jako by mě chtěl připravit na zarmucující zprávu - a mě hned napadlo, že zemřel, sama jsem se na sebe hněvala pro "morbidní nápady". Podruhé to byl můj otec - sice ležel v kómatu, ale trvalo to mnoho dní, nebylo nic nového, jeden den jako druhý. A najednou jako by stál u mě a plný lásky se se mnou loučil. A za chvíli jsem se dozvěděla, že v noci zemřel. Pak se to u několika mně blízkých opakovalo, jednou také z plného zdraví. Abych svůj dotaz vysvětlila: nikdy jsem se nesnažila o jiný kontakt s těmi, co odešli, než v modlitbě, nikdy jsem nevyvolávala duchy. Jsem lékařka a zaměřená poměrně racionálně. Proto se ptám: je něco takového vůbec možné?
Předem děkuji za odpověď a přeji všechno dobré.
 

Vážená paní doktorko,
děkuji za dotaz. Myslím, že sama dobře tušíte, že odpověď na Váš dotaz se jen obtížně dá vztáhnout na rovinu čistě psychologickou, i když v tom určitě naše psychika může hrát roli.
Podobně jako Vy mluví řada dalších lidí. Taková svědectví znám z praxe a často souvisí s odchodem z tohoto světa někoho z našich nejbližších.
Z hlediska křesťanské víry se setkáváme s otázkou oslovení člověka skrze sen poměrně často v Bibli. Na Vánoce čteme příběh sv. Josefa, který skrze sen přijme k sobě snoubenku Marii, ač je těhotná, stejně jako se vydá na cestu do Egypta s manželkou Marií a dítětem Ježíšem, když Herodes rozhodne o vraždě novorozence. Tedy tuto skutečnost naši předkové znali a brali zcela vážně! Odpověď na Vaši otázku je tedy: ano, to je možné a není to z hlediska křesťanství nic neznámého.
Dost možná je to i pro Vás důležité, že si v našem velmi racionálním světě ani nepřipouštíme, jak nesmírně blízko nám skutečnosti světa „na druhé straně“ jsou. A je to také určitý důkaz, že Bůh může všechny naše psychické i somatické okolnosti, jako je spánek, svobodně využívat.
Bible ale zapovídá aktivní vyvolávání mrtvých (Lv 19,31; Lv 20,6; Dt 18,11). Tedy nikoli proto, že by to nebylo možné nebo že by šlo o naivní jednání hlupáků. Spíše nás varuje před vstupem do oblastí, kde se nedokážeme orientovat. Opět tedy nejde o popření, ale o faktickou skutečnost přesahující naše možnosti. Pramálo víme o světě "duchů, duší,..." za hranicí smrti a vstupovat za ni nám není určeno. Dost možná proto, že umět se dobře orientovat v otázkách, co je Boží a co je od „Zlého“, je v těchto „místech“ pro nás téměř nemožné. Pokud ale někdo překročí tuto hranici z druhé strany k nám, je to věc Pána Boha.
V neposlední řadě nás tak naši blízcí přicházejí ujistit o svém životě u Pána, o touze po pokoji, o smíření, po kterém touží a ke kterému můžeme významně přispět svým odpuštěním jejich vin, přímluvnou modlitbou.
Přeji Vám, aby tyto zážitky byly cestou víry v Boha a neodvedly Vás někam od Krista a jeho spásy. A zároveň Vám přeji, abyste mohla v pokoji žít své vzpomínky na přátele a blízké.

Pokojné dny!

-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Modlitba, Osobní krize, nemoc, smrt