Mesiánská proroctví v bibli

Dobrý den

ráda bych se zeptala na biblické texty, ve kterých zaznívá zaslíbení o příchodu Mesiáše.

Konkrétně Izajáš 7:14 a Izajáš 9:5. Potom také Jeremjáš 23:6. Nemám nikoho, kdo by mi pomohl tyto verše vysvětlit. Na internetu jsem koukala na nějaké interpretace jak křesťanů, tak Židů, a to mě zmátlo.

Izajáš 7:14 se v křesťanství často bere jako proroctví o Mesiáši s tím, že jméno Immanuel znamená „Bůh s námi”. Jenže toto proroctví bylo dáno pro krále Achaze a nikde není zmíněno, že jde o proroctví o Mesiášovi a jmen jako je jméno Immanuel, která nám říkají něco o Bohu, je spousta např. jméno Daniel (Bůh je můj soudce) nebo jméno Eliáš (můj Pán je Bůh). Tudíž proč by to tedy mělo v tomto kontextu označovat, že dítě bude Božího původu? Někdo také argumentuje tím, že v některých verzích Bible je řečeno, že *panna* porodí syna, ale hebrejské slovo, které je právě v některých verzích přeloženo jako *panna*, znamená pouze *mladá dívka*.

Co se týče Izajáše 9:5, mám opět podobný zmatek. Často se to používá jako proroctví o Mesiáši, které nám říká, že se dítěti bude říkat Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje. Ježíš je ale Syn a ne Otec. Stejně tak tituly „Podivuhodný rádce je Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje,“ lze brát opět pouze jako jméno.  Zdá se tedy, že jde opět o proroctví, které mělo nějaký svůj dobový kontext a křesťané ho používají jako proroctví o Mesiáši.

Poslední odkaz  Jeremjáš 23:6 je v podstatě podobný příklad, kde se zmiňuje zvláštní jméno: „Hospodin je naše spravedlnost.”

Stejně tak Židé vykládají odlišně od křesťanů Izajáše 53. kap, nikoli jako proroctví o Mesiášovi.

Byla bych moc ráda za odpověď, nejsem teolog a výše zmíněné interpretace  textu jsem brala na internetu. Ráda bych si v tom udělala pořádek. Děkuji.

-redakčně upraveno-

Zdravím Vás, J.

Zkusím pár snad srozumitelných slov napsat, ale je to spíš na dizertačku:)
Klíčové totiž v tom celém je naleznout důvod sepsání a smysl jednotlivých textů (proč to bylo sepsáno, co chtěl autor říci), a to v kontextu doby a okolností vzniku. A je docela dobré mít v tom jistou hierarchii.

A) První klíčový moment je vůbec vznik Bible a vyvoleného Izraelského národa. Je-li pravda, že jsme jako lidstvo poškozeni hříchem, a jediný, kdo nám z toho může pomoci, je Bůh, pak všechny biblické texty jsou velkým zjevením Božích úmyslů a jednání uprostřed lidských dějin. Vyvolený národ pak národem skrze který má přijít zachránce (Mesiáš). Důvod sepsání je, aby se nám Bůh ukázal – chcete-li zjevil, aby v něj člověk uvěřil. Proto se Bible v některých kruzích nazývá: Zjevení Boha, či Boží dopis člověku, nebo Tradice s velkým „T“ – tedy to, co je předáváno, aby člověk uvěřil.

B) Každý jednotlivý text pak nabývá svého významu v kontextu doby, ve které vznikl (navíc popsaný očima tehdejšího člověka), ale zároveň může mít význam prorocký, to znamená mířit k onomu Zachránci-Mesiáši, který vyléčí lidstvo ze  základního porušení. A samozřejmě jsou tu i texty, které jsou prorocké, a přeci nemusí jít o Mesiáše. (Izraelští proroci nejsou věštci, ale proroci, tzn. že jejich zvěst je primárně zaměřena na jejich současnost, pak na vysvětlení minulosti a teprve pak k budoucnosti.)

C) Další „paradox“ je, že mezi prvními, kdo uvěřili, že Ježíš je onen očekávaný Mesiáš, byli nejen pohané, ale i Židé. Tzn. že část judaismu se přiklonila k interpretacím Starého zákona, kterým dnes říkáme "křesťanské interpretace".

D) Dnes se rozrůstá v judaismu velké hnutí tzv. mesiánských židů. Což jsou Židé současnosti, kteří se formálně nestávají křesťané, ale v Krista uvěřili, přijali ho za Mesiáše a čekají na jeho druhý příchod na konci času.

A teď několik poznámek k biblickým proroctvím:
- Achaz byl v nebezpečí, a tak mu Hospodin nabídne, aby si vybral znamení. On toho nevyužije, znamení mu tedy dá sám Bůh. Znamení, které se naplní až za x stovek let. A proto je vnímáno jako mesiášské. Navíc v jistém slova smyslu každý, kdo zachraňoval, byl vnímán jako lokální mesiáš. Ten, kterého se to celé týká, Immanuel – je globální.

- Izraelská jména jsou často tzv. zvěstná, tzn., že jméno vyjadřuje nějaké poselství či úkol jeho nositele. Ježíš, Jehošua, Jozue = Bůh spasí nebo Bůh je spása. Mojžíš = z vody vytažený, Michael = Kdo je jako Bůh atd.

- To, že je pro někoho používáno mnoho různých jmen, a případně předpověděno, že se tak bude jmenovat, je v semitském prostředí vlastně úplně normální. To množství jmen je v tu chvíli v podstatě identifikace s nějakou vlastností i poselstvím.

-  Otec je slovo užívané v různých významech: např. otec atomové pumy, otec můj, nebo otec Váš. Takže, když použiji „Otec Věčnosti“, chci říci, že dotyčný je zdroj naší věčnosti, protože sám je zajedno s Bohem Otcem a my máme skrze jeho vykoupení přístup do jeho věčného království.

- Je zcela logické, že judaisté, protože v Ježíšovi nepoznali Mesiáše, interpretují texty nemesiánsky. Stejně tak příslušníci různých sekt jako Shincheonji a jiní vysvětlují biblické texty úplně mimo kontext křesťanství i samotnou Bibli.

-  Izaijáš 53, ať už v hebrejštině, tak v syrštině, je, pokud se podíváme na novozákonní příběh Ježíše, jednoznačně mesiánský. Pokud se budu dívat na text jako judaista, budu se tomu ale logicky bránit.
 

Doporučuji přečíst si pár zajímavých svědectví/ příběhů, jako: "Od Jarmulky ke kříži", nebo židovské výklady "Postavy a příběhy Bible" (od Elie Wiesel), "Zrada" (Stan Telchin), " Dvanáct Židů nalézá Mesiáše" (Ben Hoekendijk).

Já sám čtu mnoho variant biblických výkladů, křesťanských, ať už katolických nebo protestanských nebo evangelikálních a stejně tak židovských tradičních, nebo mesiánských, podle toho, k čemu přijdu. Ale už se na texty dívám jako ten, kdo v Kristu poznal Mesiáše.

II. Vatikánský koncil má moc hezkou metodiku k četbě Písma: Nový zákon je třeba číst s vědomím a souvislostmi starozákonními a Starý zákon je třeba číst očima Nového zákona.

Přeji požehnaný čas a doporučuji navštěvovat kvalitní biblické hodiny v nějaké renomované křesťanské církvi. (Rozhodně nedoporučuji to, co podniká sekta Shincheonji nebo Jehovisti – protože  to je hrubá manipulace jak s biblickými texty, tak s člověkem, způsobující člověku dlouhodobé psychické a další problémy.)
V univerzitních městech by neměl být problém něco takového nalézt, třeba přes akademickou farnost, ale samozřejmě stojí za to pátrat i jinde.

-redakčně upraveno-

Kategorie otázky: Ježíš, Bible, jak číst, koupě,