Zase oživ plamen Božího daru. (2 Tm 1,6) - Citát z Bible na každý den

4. 3. 2022, pemu

Křesťanství a zánik polyteistických náboženství v Evropě

Navigace: Katalog dotazů > Náboženství > Náboženství různá

Dobrý den, neřadím se mezi věřící, ale dlouho mě zajímá, proč vlastně křesťanství vytlačilo postupně všechna polyteistická náboženství v Evropě, např. víru v bohy starověkého Řecka nebo Říma, severskou víru. Vlastně s nástupem křesťanství postupně zanikala, až zanikla úplně. Jde mi jen o pochopení, co lidi vedlo ke změně víry, protože podle mě člověk, který v něco věří, jen tak svoji víru nezmění.

Děkuji.

Ve většině případů se křesťanství prosadilo spontánně atraktivitou svých hodnot

Dobrý den,

děkujeme za zajímavý dotaz. Na tuto otázku by se dalo odpovědět celou knihou, či alespoň celovečerní přednáškou, ale pokusím se reagovat aspoň několika myšlenkami...

Máte pravdu, že křesťanství v historické konkurenci s mnoha náboženskými kulty uspělo a postupně se etablovalo, jako hlavní náboženství Západu. Ve většině případů se prosadilo spontánně atraktivitou svých hodnot, neboť v něm lidé nacházeli osvobozující princip. Přinášelo například poselství o milujícím Bohu tam, kde lidé dosud přinášeli oběti bohům ze strachu před nimi. Nebo hlásalo smíření v místech, kde existovala nábožensky ustanovená krevní msta a nekonečný koloběh násilí.

Zajímavým příkladem v tomto smyslu je například christianizace Irska, kde původní keltské obyvatelstvo přijalo křesťanství masově, téměř během jedné generace. Do poměrně drsných přírodních náboženských praktik a krvavých vzájemných válek mezi jednotlivými klanovými společenstvími, přineslo totiž křesťanství hlásané Patrikem poselství o Stvořitelově lásce ke všem lidem a program smíření mezi znepřátelenými národy.

Bohužel ne vždy bylo křesťanství předáváno s tak čistými úmysly a výsledky. Byly případy, kdy se stalo nástrojem v rukách mocensko politických elit a bylo využíváno jako prostředek k ideovému sjednocení lidí na jimi dobytých územích. Příkladem jsou některé etapy christianizace germánských národů, kdy se často přijetí křesťanských hodnot spojovalo s podřízeností politickou, v některých případech dokonce vynucené silou.

Postupná dominance křesťanství v Evropě však neznamená, že všechna předchozí náboženství zmizela beze stopy, nebo že byla úplně vytlačena. Mnoho z jejich prvků bylo křesťanstvím absorbováno, případně naplněno novým významem. Základem křesťanské víry je zvěst o milujícím Bohu, který se nám v Kristu vydává a nabízí své smíření všem lidem. K této základní idei si křesťanství postupně vytvořilo celý náboženský systém a ten do sebe vstřebal řadu aspektů jiných náboženství.

Krásným příkladem jsou vánoce. Původní římský svátek slunovratu, tedy „návratu slunce“, který slavili jak staří Římané, tak i mnohá pohanská náboženství, příjalo křesťanství do sebe a naplnilo ho novým obsahem. Připomínkou narození Ježíše Krista, coby „Světla světa“ a „Slunce národů“.

Tolik alespoň stručně k Vaší otázce. Více samozřejmě najdete ve vhodné literatuře, jako třeba v přehledných Malých dějinách církve od Augusta Franzena.

Kategorie otázky: Náboženství různá

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

26. 1. 2026 - Benefiční koncert na podporu projektu Šance

(23. 1. 2026) Projekt Šance slaví 30 let intenzivní činnosti pro „děti ulice“ benefičními koncerty. Díky…

21.1.1953 mě zatkla komunistická tajná policie

(21. 1. 2026) „Jste zatčen, nedělejte žádné hlouposti.“ Když se za mnou pak zavřely vrata věznice, tak hned povel:…

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - 3. neděle liturgického mezidobí
(20. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

6. - 8. 2. 2026 Chyť mě, když to dokážeš - víkendovka pro mladé 18- 30 let

6. - 8. 2. 2026 Chyť mě, když to dokážeš - víkendovka pro mladé 18- 30 let
(18. 1. 2026) Čas ticha i sdílení, čas na otázky i radost, prostor pro hledání blízkosti – k sobě, k druhým i k Bohu.