5. 3. 2026
Katechismus - základní informace o křtu
Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů > Křest dospělých
Jaká je základní nauka o křtu?
„Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“
Co je to křest?
Křest je cestou z říše smrti do života; je branou do církve a počátkem trvalého společenství s Bohem.
Je zásadní svátostí a předpokladem pro všechny ostatní svátosti. Sjednocuje nás s Ježíšem Kristem, zahrnuje nás do jeho výkupné smrti na kříži, a tak nás vysvobozuje z moci hříchu, očišťuje od všech osobních hříchů a umožňuje nám spolu s ním vstát z mrtvých k životu, který nekončí. Protože křest je smlouvou s Bohem, musí člověk k němu říci své svobodné „ano“. V případě křtu malých dětí vyznávají víru jejich rodiče jako zástupci.
Z Písma: „Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.“ (2 Kor 5,17)
„Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla… Oblečte se v Pána Ježíše Krista...“ (Řím 13,12.14)
Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem. (Řím 6,4)
Jestliže se nenarodí někdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království. (J 3,5)
Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať žijeme nebo umíráme, patříme Pánu (Řím 14,8)
Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo - ať už jsme židé nebo pohané, otroci nebo svobodní - všichni jsme byli napojeni jedním Duchem. (1 Kor 12,13)
Jsme-li však děti, jsme i dědici Boží a spoludědici Kristovi. (Řím 8,17)
Jsem povolán k tomu, abych dělal to nebo byl tím, k čemu nebyl povolán nikdo jiný. Mám své místo v Božím plánu na zemi, jaké nemá nikdo jiný. Ať už jsm bohatý či chudý, lidmi pohrdaný nebo vážený, Bůh mě zná a volá mě jménem. (John Henry Newman)
Co se děje ve křtu?
Ve křtu se stáváme údy Kristova těla, sestrami a bratry svého Spasitele, Božími dětmi. Jsme vysvobození z hříchu, vyrvaní z moci smrti a od tohoto okamžiku předurčení k životu v radosti vykoupených. Být pokřtěn znamená ponořit svůj životní příběh do proudu Boží lásky. Náš život, říká papež Benedikt XVI., patří Kristu, tedy už ne nám. On nás doprovází, jeho Láska nás přijímá a osvobozuje od strachu. Ten, který je život sám, nás chrání a nese, ať už se vydáme kamkoli.
(Youcat, Katechismus katolické církve pro mladé §194nn)
Z Katechismu katolické církve:
1275 Uvedení do křesťanského života se uskutečňuje třemi svátostmi: křtem, který je začátkem nového života; biřmováním, který jej posiluje; a Eucharistií, která živí učedníka Kristovým Tělem a Krví, aby se jednou stal druhým Kristem.
1276 „Jděte tedy, získejte mi za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna a Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal“ (Mt 28,19-20).
1277 Křest je narozením k novému životu v Kristu. Podle vůle Pána je nezbytný ke spáse, jako sama Církev, do níž křest uvádí.
1278 Podstatným obřadem křtu je ponoření kandidáta do vody nebo lití vody na jeho hlavu, zatímco se pronáší vzývání Nejsvětější Trojice, to je Otce, Syna a Ducha svatého.
1279 Ovoce křtu nebo křestní milost je bohatá skutečnost, která zahrnuje: odpuštění prvotního hříchu a všech osobních hříchů; zrození k novému životu, jímž se člověk stává adoptivním synem Otce, Kristovým údem, chrámem Ducha svatého. Z téhož důvodu je pokřtěný začleněn do Církve, Kristova těla, a stává se účastným Kristova kněžství.
1280 Křest vtiskuje do duše nezrušitelné duchovní znamení, charakter, který pověřuje pokřtěného pro bohopoctu křesťanského náboženství. Pro tento charakter nemůže být křest opakován.
1281 Ti, kteří podstoupí smrt pro víru, katechumeni a všichni lidé, kteří pod vlivem milosti, a aniž by znali Církev, upřímně hledají Boha a snaží se plnit jeho vůli, jsou spaseni, i když nepřijali křest.
1282 Již od nejstarších dob byl křest udělován dětem, protože je to milost a Boží dar, který nepředpokládá lidské zásluhy; děti jsou křtěny ve víře Církve. Vstup do křesťanského života otevírá přístup k pravé svobodě.
1283 Co se týká dětí zesnulých bez křtu, liturgie Církve nás vybízí důvěřovat v Boží milosrdenství a modlit se za jejich spásu.
1284 V případě nutnosti může křtít každý, s podmínkou, že míní konat to, co koná Církev, a že lije vodu na hlavu kandidáta se slovy: „Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“
Kategorie otázky: Křest dospělých








