Jsem zralý žádat o křest?

Dobrý den,

Věřím v Boha již déle, před časem jsem dospěl k rozhodnutí, že se nechám pokřtít. Zašel jsem na faru a začnu katechumenát o Velikonocích. Moje víra a kontakt s Bohem bylo něco nádherného. Vše, oč jsem prosil, jsem dostal. Navíc se mi vše dařilo. Moje jistota pramenila z Boha. I co se nestalo – začal jsem být pyšný, netrpělivý, hrozně sebejistý.
...
Uvědomuji si to, chci to změnit, ale výborně se na mě, bohužel, hodí podobenství „Jiná semena zase padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je.“ (radosti a starosti světa udusí jeho víru).
Navíc, dříve, když jsem četl Bibli, mě to ohromně posilovalo, teď ji čtu jako příběh. Také si říkám, jak někoho, kdo je tak hříšný jako já, může Bůh přijímat.
...
Jsem opravdu zralý pro křest? Chci začít o Velikonocích katechumenát, ale nějak se bojím, abych neklamal.

Milý...,
náš život se dá přirovnat k houpačce. Dostáváme se z extrému do extrému, až nám z toho může být špatně. Je to přirozené, je to určitý boj, určité úsilí.

Moc bych tě chtěl povzbudit k vytrvalosti. Sám jsem konvertita a znám ty vlny nadšení a hledání názorů, postojů, životního stylu. Křest ti velice přeji. Je to hodnota nesrovnatelná s ničím jiným na světě.

Během období katechumenátu je možné, aby se za tebe kněz modlil takové speciální modlitby, které tě budou povzbuzovat k vytrvalosti, otevřenosti pro Boží hlas, rozlišení dobra od zla, k stále větší touze po sjednocení s Bohem. Žádej kněze o tyto modlitby, (to kdyby na to zapomněl). A vydrž. Tvé úsilí bude jistě zhodnoceno.

Měj se sebou trpělivost. Bůh na tebe nespěchá, nespěchej ani ty. Vždyť On je Tvůrcem času, ne?

Bůh ti žehnej. Fandím ti.

Kategorie otázky: Křest dospělých