Je správné, abych jako holka psala první, že se chci setkat?

Dobrý den,
chtěla bych Vám napsat o svých starostech. Týkají kluka, kterého jsem potkala na jednom pobytu před půl rokem. Od té doby si pořád píšeme, ale už jsme se neviděli.

Už dvakrát jsme se mohli setkat, ale já jsem to vždycky  zrušila. Prvně to bylo tak, že  mohl přijet na mou prodlouženou, ale já jsem z toho měla nakonec výčitky, že bych s ním byla při tancování moc nablízko. A podruhé jsem měla výčitky, že jsem s ním manipulovala a psychicky ho vydírala, aby přijel. Tak jsem setkání taky zrušila. Řekla jsem mu, ať dá vědět, až se se mnou bude chtít setkat. Ale chtěla bych se s ním setkat. Doufám, že někdy napíše. Asi bych měla čekat, až napíše (jestli napíše). Nebo ne? Jak bych ho měla případně požádat (napsat), abychom se setkali? Tak, aby to nebylo manipulativní. Třeba kdybych napsala, že bych se s ním chtěla setkat, tak co kdyby přijel jen kvůli mně a ne kvůli tomu, že chce on?

Milá ...
díky za důvěru, se kterou se nám svěřujete se svými otázkami a obavami. Ráda Vám něco napíšu, ale spíš půjde námět, jak o  tom můžete přemýšlet,  než konkrétní odpověď.

K období dospívání patří spousta problémů sama se sebou. Takže je dobré si uvědomit, že pokud kamarád/kamarádka vždy nereaguje, tak jak byste si představovala, vůbec to nemusí mít spojitost s Vámi. To jestli Vám odepisuje hned nebo ne, může prostě souviset např. s tím, že sám řeší co je správné a sám se potýká se svými vlastními otázkami a potížemi. To by Vám mohlo pomoci tolik se netrápit tím, co si myslí druzí a víc se učit řídit podle toho, jak to vnímáte a Vy a co považujete za správné Vy. A pokud zatím nevíte, co chcete nebo co je správné, pak je úplně v pořádku říci: "teď ještě nevím, dej mi prosím čas".

A říct někomu „ráda bych tě viděla“ rozhodně není manipulace. Manipulace je přimět někoho k rozhodnutí podvodem. Ale dát nabídku a dát svobodu odmítnout, to je jen vyjádření toho, jak to máte a případné pozvání. Je přeci na tom druhém, jestli to cítí stejně a na pozvání odpoví. A myslím, že právě v tomto je to trochu děsivé - dát najevo své postoje nebo city jako první, že? Není snadné říct „ráda tě uvidím“ nebo „líbíš se mi“, když nevím, jestli dostanu zpět stejnou odpověď. Ale o tom vztahy jsou… někdy musím vydržet to riziko, že možná budu zklamaná nebo mě odpověď bude bolet, pokud chci dostat odpověď. Nebo se můžu rozhodnout čekat (nevím jak dlouho), a i to je v pořádku, ale pak se zase rozhoduji po „nepohodlí“ čekání. Jinými slovy - myslím, že je úplně na Vás, jak se rozhodnete. A je úplně na Vás, jestli chcete dělat první kroky nebo čekat. Někdy to může být těžké, nemít se čeho chytit. Vyžaduje to učit se v sobě vyznat, a pak dělat rozhodnutí, za které nesu odpovědnost. Ale je v tom taky svoboda. Zkuste víc věřit sama sobě, a tomu, co Vy byste chtěla dělat. Poznávat se s někým, s kým mi je dobře, je krásná věc. A mohu to dělat, a přesto být opatrná v tom, abych nepřekročila hranice, které nechci. U některých věcí se rozhoduji mezi „špatně a dobře“, ale často se rozhoduji mezi tím co „chci“ a co „chci raději“ a zvažuji, jestli u toho umím překonat své obavy. A to je v pořádku.

Vnímám, že Vaše srdce sužuje mnoho různých obav a úzkostí. A chápu to tak, že jste věřící. Nevím, jaký máte s Bohem vztah a jak se modlíte, ale zkuste všechno toto své trápení Bohu odevzdat. Bůh je Váš nesmírně milující tatínek, který pro Vás chce jenom to nejlepší. Chce s Vámi sdílet všechny Vaše starosti a vzít Vás v nich za ruku nebo dokonce do náručí, když to budete potřebovat. Touží po tom, abyste mohla být zdravá, šťastná a vnitřně svobodná. Chce v tom všem být s Vámi. Pokud chcete, můžete mu to dovolit, tím, že se mu otevřete.

Přeji Vám odvahu stále více objevovat kdo jste a co v životě chcete, odvahu překonávat obavy z otevírání se druhým lidem a radost ze svého života i z přátelství, které máte kolem sebe.
Linka víry

Kategorie otázky: Náctiletí - sexualita, vztahy