Jaká je normální doba chození? Studentské manželství?

Dobrý den.

Prosím o radu, jaká je "normální" doba chození u křesťanů, kteří dodržují "čistotu" a nežijí ani nestudují spolu ani v bytě ani ve stejném městě? Chodíme spolu 3,5 roku – já mám před sebou ještě 2 roky vysoké školy, přítel 1 rok. V poslední době jsem netrpělivá v tom, co žijeme. (Já z kolejí po týdnu na víkend k nim domů – přes půl republiky – poté zpátky na koleje, další víkend k jedu k nám domů sama, někdy s ním - a tak pořád dokola). Už delší dobu přemýšlím nad tím, co je asi zhruba psychologicky a duchovně „normální“ ve vztahu dvou lidí. Děkuji, díky za vás a vaši službu!! 

Každý vztah má svůj vývoj, svoje etapy a není dobré je ignorovat.

Podle odborníků dochází ve vztahu u dospělých, zralých lidí po roce k dobrému vzájemnému poznání, končí etapa zamilovanosti, a pokud jsou sladěna základní rozhodnutí obou partnerů, nic nebrání jejich společnému životu. Jak roste vzájemné poznávání, roste a prohlubuje se citový vztah obou, roste i jejich fyzická touha. Vztah buď roste, nebo stagnuje, nebo se rozpadne. Z toho plyne, že vztah nelze zakonzervovat, hibernovat v jakékoli oblasti, tedy ani po stránce fyzické. Je třeba mít vizi – nakonec znám-li cíl, termín naší svatby, mohu lépe plánovat, jak to bude se vztahem do budoucna, prostě rozložit své síly jako jinde v životě. To se pak stává motivací. Nejde ale na druhé straně vztah přetěžovat přílišnou délkou chození jen se zaklínadlem až...

Dnes je doba přípravy na povolání dlouhá, pokračuje v celoživotním vzdělávání. Není asi možné žít podle toho, jak se žilo před 20 – 30 lety. Je to těžká volba, není často komfort v životě, ale přece jen ideální průběh života si člověk nezajistí. Naopak v těžkých podmínkách člověk roste. Ideální podmínky pro společný život nebudou nikdy, mohou se snad k ideálu blížit, záleží ale na každém, jaký ideál si zvolí, co je pro něj v životě důležité. V každém případě váš vztah řešte s partnerem společně, to, že nejste spokojená se současným stavem je dobrá známka toho, že váš vztah nestagnuje a že je třeba připravovat se na změnu. Začněte plánovat už teď, svatba přece nemusí být až po škole. Jde jen o to najít cestu, praktická řešení života. Pokud vám oběma o vztah jde, pak to půjde. Určitě i dnes platí: Láska hory přenáší. Stanovení společných priorit ve vašem životě pomůže dalším praktickým krokům společného života.

Dnešní doba je poznamenána dobou zmatků ve vztazích, chaos života ve vztazích je vyjádřený třeba v tom, jak se mladí po týdnu známosti sestěhují k sobě a následně se rozcházejí s velkými zraněními. Bohužel má tento způsob života vliv i na věřící. Nebezpečí je v tom, že co je normální ve společnosti, se může stát normální "hodnotou" křesťanů. V debatách se pak setkáte s názorem, že takový způsob nese i své výhody. Bohužel jen zdánlivě.

Nemyslím, že vztah lze vtěsnat do tabulek, nelze se ani ohlížet na druhé a dělat podle druhých. Nakonec čistota není jedinou důležitou hodnotou ve vztahu, bylo by škoda se upnout jen na ni. Jste originální bytosti, s osobitým temperamentem a specifickou životní cestou. Život vašeho vztahu se naučíte vnímat jako partneři sami a musíte ho také sami utvářet, samozřejmě s hodnotami i ideály, které jsou pro Vás důležité.

Asi jsem Vám příliš neodpověděla na otázku, co je normální, jak dlouho ještě a jak to vydržet. Do vašeho vztahu patří také jistě společná modlitba (možná je to pro vás naprosto přirozené). Je důležitá a pomůže ve vašem hledání a rozpoznávání. A tak se pokusím o vyjádření: Normální je možná pro křesťana to, co vede ke spokojenému životu, k lásce, pokoji a radosti, co je založeno na základních morálních principech života, na přirozeném Božím zákoně.

 

Kategorie otázky: Láska a vztahy, Sexualita předmanželská, Láska v partnerství, příprava na manželství