Intence - mše svatá je "obětovaná za ..."

Dobrý den,

prosím Vás, co znamená, že je mše svatá za někoho obětovaná? Rád bych tomu více rozuměl. Snažím se to  vysvětlit svým dospělým dětem, ale sám to nechápu, nerozumím tomu.

Pokud je mše za někoho, kdo už zemřel, má z toho ten zemřelý nějaké "výhody", jako např. částečné odpustky ? Co když je ten člověk v "pekle"?

Budu se modlit, ať to pochopím, nebo alespoň přijmu. Bohužel na mě (i na okolí) negativně působí i to, že náš pan farář vyžaduje za "obětování" mše svaté peníze. Vidím, že to odrazuje mnohé mladé lidi, včetně mých dětí.

Děkuji za odpověď.
Bůh Vám žehnej!

 

Dobrý den,
Rozumím, že některé poklady víry je těžké uchopit. Úloha přímluvné modlitby (a mši můžeme chápat jako nejsilnější přímluvnou modlitbu za živé i mrtvé) je veliká, Ježíš nás k ní opakovaně vybízí, a přesto zůstává tajemstvím. Viz: přímluvná modlitba. 

Věříme, že obětováním mše za druhé smíme a můžeme mít podíl na díle spásy tak, že přivlastňujeme Kristovy zásluhy druhému člověku. Každá mše je totiž skutečné ZPŘÍTOMNĚNÍ Kristovy oběti na Kalvárii a tedy každý přítomný věřící může v tu chvíli přistoupit k pramenům spásy a znovu přijmout, že Ježíš za něj dává z lásky svůj život. Můžeme si pomoct přirovnáním k  melioračním pracím. Ten, kdo na mši přistupuje k prameni spásy,  pak skrze přímluvnou modlitbu může touto „vodou“ zavlažovat suchou půdu srdcí dalších lidí, za které prosí.  

Obětovat za někoho mši svatou znamená, že své přímluvy za tohoto člověka spojujeme s obětí Pána Ježíše v rámci konkrétní mše. Je-li mše svatá sloužena za zemřelého, který dosud nedosáhl spásy (duše v očistci...), věříme, že to jeho spásu nějak uspíší. Pokud by byl někdo ve stavu zavržení, nemělo by smysl za něj mši sloužit. To ovšem s jistotou o nikom nevíme.

Můžeme se modlit např. těmito slovy:
Pane, děkuji Ti za dar spásy, který jsi nám získal svou obětí na kříži. Pro Tvou lásku, kterou jsi na kříži do krajnosti projevil ke každému člověku a se kterou se nám dáváš při této mši svaté, Tě prosím za N. Dej mu potřebné milosti, aby Ti mohl v radosti a lásce věrně sloužit..., dej mu milost zdraví, obrácení, usmíření apod. nebo: Tě prosím za zemřelého N, přijmi ho do svého království.

Mši je možné tzv. obětovat soukromě, když se jí účastníte, výše uvedeným postojem. Druhou možností je požádat kněze o tzv. intenci. To znamená, že kněz slouží/ obětuje mši za daného člověka (mše je obětovaná za někoho). Věříme, že jde o mocnou přímluvu církve. V tomto případě se předpokládá, že současně žadatel přináší nějaký dar (tzv. oběť´, která podle tradice patří knězi).

Chápu, že platba v souvislosti s prosbou o modlitbu (v tomto případě mešní intencí) může působit  velmi zvláštně. Církevní právo však podle staré tradice umožňuje knězi přijímat tzv. mešní stipendium (stipes). To znamená, že má kněz každou mši svatou obětovat na určitý úmysl. Pokud přichází např. farník s tím, že by chtěl obětovat mši sv. za své zemřelé rodiče, pak je církví vyzýván podle prastarého obyčeje, aby tento úmysl spojil s určitou formou vyjádření, že nejde jen o samozřejmost, ale o výraz vlastního sebe darování (obětování) Bohu. Tento symbol byl nejprve vyjádřen formou nějakého naturálního daru, od středověku se začal spojovat s finančním darem. Protože ale v historii došlo k nejednomu selhání v této oblasti, církev úzkostlivě dbá, aby tento dar nebyl výrazem či náznakem jakéhokoli obchodu. Proto je v církevním právu této otázce věnováno hned dvanáct kánonů (CIC kánon 945-958). Takto získané prostředky jsou chápány jako soukromý dar určený obětujícímu knězi. „Když křesťané dávají stipendium, aby na jejich úmysl kněz určil užitky mše, přispívají k prospěchu církve a podílejí se tímto darem na její péči o vydržování služebníků a na jejích činnostech“ (kán 946). Takové prostředky má kněz využít pro pastorační náklady např. na katechezi, pohonné hmoty pro cesty po jednotlivých kostelích atd. K tomu se sluší připojit nezanedbatelnou informaci k platům kněží: ty totiž představují 25 000 hrubého (19 000 čistého). Takže bez podpory věřících by kněz často nevyšel.

V naší oblasti není určena výše příspěvků, ale pohybuje se tradičně kolem 200 Kč a jde o dar soukromé osobě. Tedy není vynutitelný, nesmí jít o obchod a není součástí účetnictví dané farnosti. Naopak je vázán na konkrétního kněze, který v daný okamžik slaví mši svatou (kdyby přijel nějaký náhradník, který bude jen zrovna na oné mši zastupovat, pak stipendium náleží právě tomuto zastupujícímu knězi).

Při těchto úvahách jsme zváni uvědomit si svoji odpovědnost za církev a její služebníky. Všichni jsme zváni se rozdělit někdy i z mála, které máme k dispozici.

Děkuji Vám, že se snažíte poctivě žít svou víru, ptáte se na to, co je pro Vás těžko uchopitelné a snažíte se to zprostředkovat i svým nejbližším. Proste Pána, našeho Mistra a učitele, ať Vám sám nechá nahlédnout do smyslu přímluvné modlitby za druhé, ke které nás všechny zve. Kéž  tato praxe církve není pro nikoho pohoršením, ale možností podpořit službu kněží.

Pán Vám žehnej.

 

Kategorie otázky: Mše, eucharistie, liturgie, nedělní povinnost