Fyzická nemoc jako důsledek hříchu?

Dobrý den,

vyslechla jsem kázání na příběh z evangelia, kdy za Ježíšem přišli čtyři muži a přinesli na nosítkách ochrnulého. Kvůli davu ho se k němu ale nemohli dostat, a tak odkryli střechu nad místem, kde byl, probořili ji a nosítka s tím ochrnutým spustili dolů.  Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.“ Následně ho uzdravil, když řekl: "Vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů.“ (srov. Mk 2,1-12)

Kněz v promluvě  řekl, že ochrnulý mohl mít pokřivenou páteř, ale že to je jen vnější znak vnitřního pokřivení, které je mnohem závažnější. A že křesťan se má snažit rovně růst jako strom k nebi - Bohu a nebýt uvnitř pokřiven různými událostmi v životě, v rodině, v práci, v okolí...  Zdálo se mi, že se přitom dívá na mě. Sama mám velké fyzické problémy, o kterých ví, a tak jsem byla  naprosto zděšena. Jako by mi dával na srozuměnou, že mé problémy souvisí s pokřiveností mé osobnosti.  Je v biblickém slova smyslu nemocná páteř skutečně známkou "pokřivenosti charakteru", jak to prezentoval onen kněz?  

-redakčně upraveno-

Milá ..
Chápu, že Vás promluva rozrušila a že můžete slova kněze vnímat jako necitlivá. V komunikaci s druhými zažíváme všelijaké nesnáze. Je možné, že by Vám kněz vysvětlil, že to tak vůbec nemyslel, že jste ho jen špatně pochopila. V biblickém slova smyslu nemocná páteř, ani žádné jiné onemocnění nejsou známkou „pokřivenosti charakteru“. Ježíš v tomto případě osobně odpouští hřích, tedy uzdravuje duši nemocnou hříchem, ale neděje se tak proto, aby se potvrdila lidová představa o nemoci jakožto důsledku hříchu! Děje se tak spíš proto, aby se skrze následné tělesné uzdravení potvrdila Ježíšova moc odpouštět. Uzdravení je argumentem ve prospěch Ježíšovy moci odpouštět. Celý člověk je osvobozen: duše od hříchu, tělo od nemoci. Tento příběh ukazuje na zlo, které sídlí v nitru člověka a které vyprodukoval člověk sám - ukazuje hřích a jeho přemožení. Pokud jde o hřích, nemusíte se cítit před knězem zahanbeně. Všichni jsme nějakým způsobem "ochrnutí", totiž nesmíření s Bohem, žijeme s hříchy i s jejich následky a potřebujeme uzdravení - tzn. Boží odpuštění.

Ježíš nejen v úryvku o uzdravení ochrnulého, ale v celé Bibli, vystupuje jako ten, kdo má s nemocnými, nešťastnými, s těmi, kdo nevědí, jak dál, atd. především soucit. Chce jejich uzdravení. Především duše, ale často i těla. Možná to bylo poselstvím evangelia pro Vás. Že můžete se svými trápeními vnitřními i vnějšími jít za Ježíšem. Říct mu o všem, co Vás trápí a co byste chtěla uzdravit. Někdy se nám může zdát, že potřebujeme především uzdravení těla. Ježíš nás ale často uzdravuje jinak, než si představujeme - přináší odpuštění, uzdravuje rány srdce, dává sílu odpustit, vrací pokoj, radost, naději. Nakonec často zjistíme, že jeho uzdravení je to nejlepší.

Přeji Vám proto, abyste se neostýchala a za Ježíšem chodila se vším, co potřebujete uzdravit.
Ježíš je ten, který má soucit a je milosrdný.

S přáním všeho dobrého
Linka víry


P.S.: Pokud neznáte seriál o Ježíši The Chosen, doporučujeme ke shlédnutí. Příběh o uzdravení ochrnulého, který zmiňujete, velmi hezky zvárňuje epizoda „Nepopsatelný soucit." 

-redakčně upraveno-