FB. Může mít kněz profil na sociální síti?

Rád bych se zeptal na váš názor na působení kněží na sociálních sítích. Pravoslavná církev prý  svým kněžím a řeholníkům nedoporučuje, aby měli profil na sociální síti. Zakazuje kodex církevního práva takové věci?  Přece jen jsou na sociálních sítích někdy věci, které nejsou úplně dobré, takže si myslím, že kněz, který je služebníkem Božím, by se neměl tomuto světu přizpůsobovat. Já sám profil na sociální síti sice mám, ale přece jenom jsem toho názoru, že je rozdíl mezi laikem a knězem nebo třeba trvalým jáhnem, který pak může na poslední chvíli vypínat počítač, protože musí honem utíkat do kostela. Nechci moderní vymoženosti nikterak démonizovat, jen by mě zajímal váš názor na tuto problematiku.

Vážený pisateli,
církevní právo se zmiňuje pouze o tom, že by se kněží neměli angažovat v žádné politické straně (CIC Kán. 287) bez souhlasu svého představeného. O sociálních sítích se nikde nemluví.

Nicméně otázka je položena ještě jinak. Kněz je hlasatel Božího slova, a tak by se měl objevit všude tam, kde se Boží slovo může hlásat. Protože sociální sítě (alespoň větší část) takový prostor poskytují, pak je to místo, kde se také kněží mohou angažovat. Možná se traduje zidealizovaná představa, že kněz je více svatý než běžní lidé, a proto by se neměl dotýkat toho, co znečišťuje. Vzpomeňme, jak tento postoj kritizuje Pán Ježíš v podobenství o milosrdném Samaritánovi. Kněz slaví spolu s celým společenstvím svatá tajemství a všichni bez rozdílu se mají posvěcovat ke slavení tajemství Božích. Zároveň ale učedníci byli Kristem výslovně posláni do celého světa: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky...“ (Mt 28,27). Toto poslání nesmí zradit ani obcházet výmluvou na „zlý“ svět.

Jinou věcí je, když si ze sociální sítě někdo udělá jakousi „vrbu“, místo, kde sděluje všechny své negativní prožitky. To samo o sobě je poněkud divné a podle mého soudu to do veřejného prostoru nepatří. Je třeba vážit, které emoce, zážitky a osobní sdělení máme veřejně vystavit světu. A pak teprve je vkládat např. na sociální sítě. Na druhou stranu právě takováto osobní sdělení jsou nejčtenější částí sociálních sítí. A tak může být určitým strategickým přístupem, některé věci na síť dát. To je však již otázka úsudku a rozlišování.

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů, Křesťanská etika, hřích, Evangelizace