Děsí mě představa 5- 10 dětí

Dobrý den,
poznal jsem nedávno kamarádku, je  hodná, velmi sympatická,  z věřící rodiny. Poznáváme se, nic jsme spolu nikdy neměli a bavíme se o rodinném životě a všem možném. 

Včera došlo na debatu o svatbě za studia, intimním životě a plánování dětí v manželství. Probírali jsme početí, antikoncepci.  Došlo ke střetu, neboť její názory -  svatba jedině po dostudování a vše, kromě PPR je nemorální - jsou pro mě nepřijatelné. Partnerka říká,  že nechce řešit nějaké plodné / neplodné dny, že to chce volným průběhem a přála by si co nejvíce dětí. Já si ale  nedokáži představit,  že bych měl energii na výchovu 5 - 10 dětí. Představuju si 1 max 2.  Jak v tomto případě tedy postupovat při otázce "zabraňování početí",  když jeden z partnerů se necítí na více dětí? Podle mě to není sobecký záměr, pokud z toho má stres a zároveň i strach... Ona mně na to odpověděla, že chce nechat vše v rukou Božích. Bůh rozhoduje o tom, kolik dětí nadělí páru a co může člověk snést.

Pokud ale jeden člověk - třeba já, nemá pocit že by chtěl tak velkou početnou rodinu, tak takový přístup hodnotím jako hippies, freestyle, bezhlavé a neuvážené vrnhutí se do věci. To mne hodně stresuje a bolí, přiznám se.

Myslím si, že Bůh dal i svobodnou vůli člověku, kde přece nikdo nemůže nikoho nutit do něčeho, co by nechtěl. Pokud jeden z partnerů se necítí na 10 dětí ale jen na 2 a partnerka mu předloží to, aby na nic nekoukal a nechal to volnému průběhu - není to zvláštní? Mně to tedy zní podivně a stresuje mě to.

...

Ano, Bůh rozhoduje o tom kolik dětí komu nadělí, jestli to bude kluk nebo holka atd... ale potřebuje taky k tomu spolupráci člověka. Pokud člověk nic neudělá (nebude se snažit o rodinu ) - nic se nestane. Avšak Bůh dal člověku i svobodnou vůli. 
...
 

Dobrý den, 

 Váš hovor s přítelkyní poukázal na věci, se kterými nejste vnitřně v jednotě. Oceňuji, že jste nad tím namávnul rukou, ale přemýšlíte, formulujete, dáváte si dohromady, jak to vlastně máte Vy. To mi přijde důležité.

K prvnímu tématy svatby a dokončení studia. Těch praktických argumentů je více. Asi nejvíc viditelné je uživení rodiny, ale není jediné. Nejde v první řadě ani o to, jestli manželé bydlí v podnájmu a musí si na živobytí nějak ke studiu  vydělávat. Každé období v životě totiž něco vyžaduje. Období studia zaměřenost na studium. Vejde se tam jistě chození, nicméně zajišťování rodiny už mnohem hůře. Pak na to vztah, a případné založení rodiny, doplácí. Jistě, že lze mnohé překonat. Vždy je to o těch dvou konkrétních lidech. Dát ale tomu, co právě probíhá “spravedlivou pozornost”, vede k jisté zodpovědnosti, která v budoucnu rodina potřebovat bude. Je to doporučení, dalo by se říct, “snadnější “a bezpečnější cesty. Totiž i vstup do manželství má nárok na plnou pozornost. A to právo má i případně zplozené dítě. Zkuste to uvidět ještě o kousek dál v tom, co je k čemu potřeba. Jistě lze jít i zkratkami. Jen o kus dobrého se může přijít, třeba z praktických důvodů, protože je nutné věnovat čas věci, která patří do minulého životního období. A to je škoda, vede to ke krizím, odvádí pozornost od podstatného atd. 

Co se týká plození dětí. Obecně – ano, Bůh žehná manželům dětmi. A v manželském slibu slibujete, že je od Boha přijmete ochotně. Ale vůbec to neznamená, že kapacita je neomezená. Vždy je to na originálním spojení dvou lidí. Pro někoho je možné přijmout a vychovat 8 i 12 dětí, pro někoho je strop 1 nebo dvě děti. A přitom tak může být rodina kompletní. Tohle je výsledek jakési originální alchymie právě dvou lidí spojených v manželství.

Takže – rozumím Vašemu strachu. Dostali jste se k velmi důležitému tématu, na kterém můžete třeba zjistit, že se k sobě nehodíte, protože představu máte každý jinou. Rozhodně je důležité o tomto tématu mluvit před svatbou a dojít k nějakému konsenzu. Aby jeden z vás pak nestrávil celý život v pocitu, že byl buď zmanipulován nebo okraden. A to už nemluvím o dítěti, které potřebuje, aby rodiče hořeli radostí, když se ukáže, že je počato.

Milý N, jde tedy spíš o to, aby ti dva poznali, kdy jsou jako rodina kompletní a byli v tom v jednotě. Jistě se to přesně nedá vymyslet před svatbou, ale stejnou představu byste mít měli. Život pak může ukázat na větší kapacity nebo třeba uvidíte, že jste přestřelili. Najít ale jednotu v představě bych vám doporučovala. Metoda PPR pak může být skvělým pomocníkem nejen při plánování, ale i při naplnění kapacity.

Přeji vám, abyste našli společnou řeč.

Kategorie otázky: Láska v partnerství, příprava na manželství, Sexualita v manželství