Co dělat jako rodič?

Dobrý den,
rád bych se poradil, co mám dělat jako otec 21 letého syna. Syn chodí již pár let se spoluzačkou a jejich vztah je vážný. Nedávno jsem našel doma v odpadkovém koši použitý kondom. Nebylo mi to jako praktikujícímu katolíkovi vůbec příjemné. Snažil jsem se syna přivézt k víře... Je mi nepříjemné i to, že se něco takového odehrává v “mém domě”. Co byste poradili, že mám dělat, případně jak se synem komunikovat? Mnohokrát díky.

Milý A.,

když jsem četl Tvůj dotaz, připadal jsem si jako ve známém židovském vtipu:

Přijde Kohn za Roubíčkem a povídá: "Nebudou mi to věřit, ale můj syn se stal křesťanem!"
Roubíček na to: "To mi povídaj! Můj se taky stal křesťanem!"
Jdou za rabínem, svěří se mu a rabín říká: "To mi povídaj! I můj syn se stal křesťanem!"
Spolu s rabínem jdou před Hospodina, svěří se mu a najednou slyší z nebe hlas: "To mi povídaj..."

Jsme zhruba stejného věku a nedávno se můj syn odstěhoval do pronajatého bytu a bydlí tam spolu s přítelkyní...

Je třeba říci, že syn je plnoletý a zodpovídá si za svoje jednání sám, a to i před Bohem. Z toho samého důvodu těžko uspěješ s jakýmkoliv druhem nátlaku, tím spíše, že toto chování je mezi jeho vrstevníky naprosto běžné a argumentace, že to není v pořádku, tak neobstojí.

Se synem jsme si sedli a vysvětlili jsme mu, že z pohledu církve není v pořádku sex mimo manželství, a to hlavně kvůli tomu, že i přes použití antikoncepčních metod může dojít k početí a dítě by se mělo narodit do úplné a fungující rodiny, která je zajištěná a na příchod dítěte připravená jak po stránce ekonomické, tak i po stránce emoční - dítě by mělo být chtěné a nemělo by se stát zdrojem psychického napětí mezi partnery, nebo dokonce příčinou jejich rozchodu. Můžeš mu říci, že tedy s jeho chováním nesouhlasíš a není Ti příjemné, že se to děje u Vás doma.

Domnívám se však, že je třeba, abys byl připraven na to, že Ti syn může říci, že na tom nic špatného nevidí, protože se s přítelkyní mají rádi a myslí to spolu vážně a možná vyslechneš i další argumenty, kterými bude svoje jednání obhajovat. Stejně tak si myslím, že v jeho věku je poněkud pozdě na morální domluvy (a to je i pozdvižený prst směrem ke mně), snad jedině ve smyslu: "pokud to tedy myslíte vážně, není čas na to, abyste se vzali"? Ale stejně se nakonec bude muset rozhodnout on sám a Ty budeš muset jeho rozhodnutí respektovat, byť s ním třeba nebudeš souhlasit. Není to jednoduché, znám to dobře z vlastní zkušenosti, bohužel. Nezbývá, než se za naše syny modlit s podobnou vytrvalostí, jako se modlila sv. Monika za svého syna sv. Augustina. Snad to s nimi také dobře dopadne, podobně, jako to dopadlo se sv. Augustinem.

Přeju Ti mnoho vytrvalosti v modlitbě a věř mi, že jestliže Ty svého syna máš rád, tak Bůh jej miluje ještě mnohem více a nezavrhne jej kvůli jeho vztahu s přítelkyní.

Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti