Pošlu k vám Přímluvce. (J 16,7) - Citát z Bible na každý den

24. 2. 2022, efu

Boží vševědoucnost a její důsledky

Navigace: Katalog dotazů > Víra – nauka víry, katechismus

Dobrý den,
rád bych položil otázky navazující na skutečnost Boží vševědoucnosti

A) Otázky o andělech
1. Proč Bůh stvořil anděly, za jakým účelem a co z toho měl?
2. Proč Bůh stvořil anděly, když věděl, že část z nich se proti němu vzbouří. Nestvořil tím zároveň zlo, které před tím neexistovalo?
3. Muselo to dopadnout vždy stejně? Kdyby Bůh stvotřil anděly jindy, zase stejná část by se proti němu vzbouřila?


B) Otázky o lidech
4. Tak, když to s těmi anděly nedopadlo dobře na 100%, tak proč Bůh toho ještě neměl dost a stvořil lidi, i když věděl, že to zase nedopadne dobře?
5. Proč stvořil lidi, když věděl, že k jejich záchraně bude muset poslat na svět svého Syna, Ježíše, který zemře na kříži?
6. Proč Ježíš musel zemřít na kříži, když Bůh věděl, že to stejně udělá, aby Boha usmířil?
7. Proč Andělé nedostali stejnou šanci jako lidé, aby mohlli být vykoupeni a ti co byli padlí, aby se mohli vrátit k Bohu?

C) O vesmíru
8. Vědci vypočítali, že v každé galaxii je 200 až 300 miliard hvězd. Dále, těch galaxií je prý taky až 200 miliard. Každá hvězda zase bude mít tělesa, která kolem ní obíhají. Takže máme zde prakticky nespočitatelné množství hmoty. Předpokládám, že to dalo Bohu hodně práce, aby tohle stvořil, anebo ne? Je možné, že Bůh to všechno rychle stvořil, naráz, jakoby lousknutím prsty?
9. Proč Bůh stvořil vesmír a co z toho měl? Nestačilo by stvořit pouze sluneční soustavu?
10. Bylo by možné, že Bůh a hmota existují vedle sebe od věčnosti?

Předem děkuji za odpověďi a přeju Vám vše dobré!

Tvoření je rozléváním Boží dobroty, krásy, radosti, slávy...

Dobrý den, p. B., 

Omluvte prosím délku odpovědi, úměrnou Vašim otázkám. Kratší to být opravdu nemůže.

Otázky o andělech - Zlo tak vstoupilo do světa

A1) Proč Bůh stvořil anděly? Svatý Tomáš Akvinský (a před ním už jiní, ale on tuto nauku důkladně rozpracoval) vidí v řádu světa zákonitou hierarchii. Mezi čistě materiálním světem a Bohem existuje několik stupňů jsoucna, které na sebe víceméně plynule navazují. Nejnižší je svět materiálních prvků, dále jsou to rostliny, které mají vegetativní duši, vyšší jsou živočichové se smyslovou duší, a pak je tu člověk – bytost rozkročená mezi materiální a duchovní svět. Má tělo složené z prvků, schopné výživy a růstu jako rostliny, smyslově vnímavé jako živočichové, ale to vše řídí vyšší, rozumová duše, která patří do světa duchovního. Jestliže tedy člověk tvoří pomyslnou středovou osu celého stvoření, pak je tu symetricky k materiálnímu světu ještě duchovní svět, zabydlený různými řády andělů. Nejvyšší serafové se svým bytím bezmála dotýkají božství, když pomineme ten „nepatrný detail“, že Bůh není stvořen a že jeho bytí je naprosto neporovnatelné s čímkoli stvořeným. – A tak otázka „proč Bůh stvořil anděly“ zní úplně stejně, jako proč Bůh stvořil člověka, macaráta jeskynního nebo sodík. Prostě to tak udělal, protože se mu to tak líbilo:). Co z toho měl? Totéž, co ze stvoření ostatních věcí – pro sebe nic, pro ně rozlévání dobroty a krásy, radosti a slávy.

A2) Zlo se nedá stvořit, protože podstatou zla je privace, nedostatek něčeho, co tu mělo být a není. Stvořit se dá jen bytí, ne jeho chybění. Z toho plyne, že zlo může způsobit (nikoli stvořit) jen anděl nebo člověk – zkrátka tvor, který může svou vůlí odejmout něco dobrého sobě nebo druhým. Proč Bůh šel do tohoto riskantního podniku? Navíc když ve svém předvědění věděl, jak to dopadne? Možná proto, že světlo zazáří ještě více na pozadí stínu. Nebo proto, že měli-li se andělé svobodně rozhodnout k milování Boha, museli mít také možnost rozhodnout se opačně. Láska by nebyla skutečnou láskou, kdyby byla předem „naprogramovaná“ jako jediná varianta. Ale tyhle úvahy nejsou skutečné důvody, proč se takto Bůh rozhodl. Jsou to jen důvody, proč to neodporuje Boží prozřetelnosti.

A3) Jindy? Za úvahu stojí, co je to u andělů „jindy“, když existují mimo čas a prostor. Kdyby byli andělé stvořeni v nějakých časových podmínkách a okolnostech, které by mohly ovlivnit jejich rozhodnutí vzepřít se, či spíše nerozhodnutí vzdát Bohu chválu za své bytí (sv. Augustin popisuje první pád andělů ve své Boží obci spíše jako pasivitu než jako aktivní vzpouru), tak by se mohli za jiných okolností rozhodnout jinak. Ale podle sv. Augustina byli stvořeni jako první, do zcela čistého duchového světa bez časových a prostorových rozměrů, a tak záleželo skutečně jen na jejich vůli–nevůli. Byli „naprogramováni“ k čistému svobodnému rozhodnutí, bezpodmínečnému, bezčasovému, neboli věčnému.

Otázky o lidech - Bůh musel vědět, že to špatně dopadne

B4) B5) Pro Boha to nebylo žádné zklamání ani překvapení. Tytéž důvody (které ve skutečnosti neznáme, jen vyvracíme námitky), které vedly Boha ke stvoření svobodných duchovních substancí neboli andělů, vedly také ke stvoření člověka, i když Bůh ve svém předvědění opět věděl, že se člověk zaplete s hříchem a že to bude znamenat všechno to, co píšete: poslání Božího Syna na svět a jeho smrt na kříži. Právě to ale zjeví lidem tu nesmírnost Boží lásky, která se nezastaví ani před smrtí, před obětí vlastního Syna. Kdybychom znali Boží lásku jen z jeho stvořených darů, jako třeba Adam v Ráji, nepoznali bychom téměř nic z jejích hlubin, zůstali bychom na jejím povrchu. To také vysvětluje, proč Adam s Evou navzdory svému štěstí selhali. Nepoznali Božího Syna a jeho nekonečnou lásku k člověku.

B6) Tato otázka navozuje představu Boha jako rozhněvaného otce, který uložil svému hodnému Synu, aby zástupně za provinilé sourozence klečel v koutě na hrachu, a až to vykoná, otec se konečně usmíří a sám zvedne nebožáka s otlačenými koleny z kouta a posadí ho u stolu vedle sebe, bude ho chválit a dávat za příklad. Nezní to trochu morbidně, když místo hrachu dosadíme kříž a místo otlačených kolen rovnou smrt? Brrr. „Usmíření rozhněvaného“ Otce je třeba chápat jako silnou metaforu. Bůh se nehněvá tak jako my a neusmiřuje se tak jako my. Pod těmito pojmy se skrývá Boží touha uvést řád světa zase do pořádku a obdařit ho navíc nevýslovnými dary své lásky, které nebyly součástí prvotního stvoření a které plynou až z Kristova vykupitelského díla. Navíc je potřeba alespoň trochu proniknout do tajemství jednoty v Nejsvětější Trojici. „Já a Otec jedno jsme,“ říká Ježíš – a z toho je potřeba vycházet i při úvahách o „rozhněvaném“ Otci a „usmiřujícím“ Synu.

B7) Andělé na rozdíl od člověka nežijí v čase a jejich rozhodnutí – jak už jsme řekli – neovlivňují žádné vnější okolnosti. Jejich intelekt není ničím zastřen, nemohou se vymlouvat na to, že něco nevěděli nebo nedomysleli, nebo že je někdo svedl na scestí. Možnost rozhodnout se pro Boha nebo sami pro sebe měli jen v prvním okamžiku svého stvoření (jako by tento okamžik byl vlastně součástí jejich stvoření), a pak už navěky neměnně trvají ve své existenci dobrých nebo zlých duchů. Člověk byl naproti tomu v jiné situaci. Jeho intelekt nebyl tak průzračný jako andělský, bylo tu mnoho materiálních okolností, které mu mohly bránit v jasném vidění Boha, a navíc tu byl ten starý Had… Je to sice možná jen starobylý básnický obraz, ale dost přesně vyjadřuje proces, jak každý člověk (nejen první) zabředává do hříchu. Do něčeho hříšného už se rodí (na rozdíl od Adama), někdo mu špatně poradí, něco špatně vyhodnotí, a neštěstí je hotové. Právě pro tuto časovost, slabost a stále se měnící podmínky dostává člověk šanci věci přehodnotit, znovu se obrátit ke svému Tvůrci, začít nový život.

Otázky o vesmíru - Proč ho Bůh stvořil? Co z toho měl?

C8) Nikde není řečeno, že se vesmír se všemi svými galaxiemi objevil naráz. Bůh stvořil svět v jakýchsi „semenech“ (podle Augustina) nebo v potenci (podle Tomáše Akvinského). Neznamená to, že se nic nevyvíjí, nemění, nerozpíná a neroste. V Tomášově nauce o stvoření je dokonce latentně přítomna evoluční teorie! Bůh stvořil svět tak, že mu dal přirozené zákonitosti, podle kterých funguje a vyvíjí se. (Mezi tyto zákonitosti kromě jiného patří i svobodné rozhodování lidí a andělů.)

C9) Na otázku „proč Bůh stvořil vesmír a co z toho měl“, se opravdu nedá odpovědět jinak než poukazem na jeho překypující tvůrčí moc, která se stále rozlévá do všech možných stran, tvarů, barev, fraktálů, ať už je to makrokosmos nebo mikrokosmos, rostliny, živočichové, minerály, koráli… Když se podíváme na podmořské příšery, které vědci objevují a stále nejsou u konce, můžeme se ptát stejně: nestačily by krávy, slepice, koně, kapři a případně včely? Na co ty přehršle tvorů, o kterých se nejspíš nikdy ani nedozvíme?

C10) Z definice Boha plyne, že s ním nic nemůže být souvěčné, protože On je princip a počátek všeho. Pokud stvoří něco věčného – tedy stále trvajícího – nemá to konec, ale má to počátek. To je případ andělů a lidských duší. Tomáš Akvinský teoreticky připustil možnost, že se to může týkat i světa jako celku a tvrdil, že se tato teorie nedá vyvrátit. Kdyby ovšem hmota a Bůh trvali spolu od věčnosti, znamenalo by to, že jsou dva počátky, dva principy, tedy dva „bohové“. To ovšem není ten Bůh, kterého my vyznáváme: jediný princip a počátek všeho. Toho bychom museli hledat ještě nad těmito dvěma počátečními principy jako jejich stvořitele a původce. Tato možnost tedy není možná ani čistě logicky, nejen fakticky.

Tak, snad je to všechno. Ke čtení tohoto traktátu přeji nejen trpělivost, ale i jasné Boží světlo.

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus

Související texty k tématu:

Víra:
- Víra je dobrodružství i osobní vztah 
- Základní pohled víry - I Tobě jde Bůh vstříc
- Víra je velmi široký pojem (Aleš Opatrný)
- Víra zraje krizemi (Dle J. Powella)
- Credo (kredo) - Souhrn křesťanské víry
- Další texty k tématu víra zde

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5)
 

Noc kostelů

Noc kostelů
(27. 5. 2022) Noc kostelů se letos bude konat v pátek 10. června 2022

Svatodušní novéna

(23. 5. 2022) Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého.

Nanebevstoupení Páně

Nanebevstoupení Páně
(23. 5. 2022) Ježíš nám otevřel přístup k Bohu.

Emil Kapaun (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2022) Působil tam, kde smrt byla lepší než život...

Kdy jsou Letnice?

(20. 5. 2022) Letnice (Slavnost seslání Ducha svatého) - datum

NEMUSÍ TO KONČIT ROZVODEM - konference

NEMUSÍ TO KONČIT ROZVODEM - konference
(20. 5. 2022) Ve čtvrtek 16.6. 2022 v Praze ve Fortně na Hradčanech.