"Aramejský otčenáš"

Dobrý den,

viděl jsem krátce knížku jménem asi "Aramejský otčenáš" a slyšel jsem o ní, že v ní prý autor uvádí správný smysl této modlitby a také, že prý se modlitba obrací k Matce a ne k Otci, což by mělo také potvrzovat, že dříve vznikla žena.

Pokud vím, aramejsky bylo napsáno pouze Matoušovo evangelium, ale aramejský text není dochován a Lukášovo evangelium je v řečtině.

Víte, prosím Vás, o této záležitosti o této publikaci něco bližšího?
Děkuji.

Výklad, který zmiňujete, se stal v poslední době poměrně populární, a to v různých duchovních hnutích, které vycházejí z New Age a s ním spojeného kultu Matky země. To, že podobné novopohanské výklady budou z tohoto důvodu tendenční, je pochopitelné. Duchovní či mystické výklady spojené s tímto "kultem" matky či ženy pak mají stěží co do činění s křesťanskou modlitbou a naukou a jdou daleko za hranici toho, co by vědec či kriticky uvažující člověk byl schopen k tématu říci.

Ježíšův vztah k Bohu coby k Otci je z kanonických spisů poměrně dobře znám a není důvod domnívat se, že by jej uctíval jako svou matku - vždyť sám se narodil své matce Marii a bylo by nesmyslné tvrdit, že k ní směřoval svou modlitbu, případně učil své žáky, aby se k ní modlili. Dovoloval bych si proto podobné snahy a la "aramejský otčenáš" označit za blábol, jejichž existenci se lze ovšem stěží vyhnout.

Co se týká otázky původního znění modlitby „Otče náš“, Ježíš sice skutečně mluvil aramejsky a první křesťané si pak vyprávěli jeho slova aramejsky, ale postupně je začali překládat také do řečtiny. A tak se nám nakonec Ježíšova slova dochovala jen v řeckém překladu.

Pokud jde o vznik evangelií, velká většina biblistů se přiklání k takzvané teorii dvou pramenů. Podle ní vzniklo nejprve řecky psané Markovo evangelium, a vedle něj jakási řecká sbírka Ježíšových výroků, která se nedochovala. Z Markova evangelia a této sbírky potom čerpali Matouš a Lukáš, přičemž využili i další své znalosti. Janovo evangelium vznikalo odděleněji (i když asi ne zcela). Matoušovo evangelium tedy není překladem z aramejštiny, nýbrž řeckým původním textem. Proto jakékoli tvrzení, že tzv. aramejský otčenáš je původní, je zavádějící už v tomto. Text otčenáše tedy nemusel být v aramejštině vůbec sepsaný.
Ať už to bylo jakkoliv, dnes máme k dispozici jen řecký text všech čtyř evangelií, tedy i modlitby Otče náš. Někteří biblisté se snaží sestavit zpětně, jak asi mohla Ježíšova modlitba vypadat v aramejštině, ale to jsou jen odhady. Každopádně mohou jen vycházet z toho, co máme k dispozici v řečtině.

Závěrem tedy: kniha Neila Douglas-Klotze není vědecké pojednání. Je to meditace, jak autor sám uvádí v anglickém podtitulu. Autor se tedy velmi odklání od znění modlitby Otče náš, a to ne v křesťanském duchu, ale podle své osobní spirituality.

 - mat-/Dominik Opatrný

                                                                                                                                                    redakčně upraveno

Kategorie otázky: Výklady jednotlivých pasáží Bible, Bůh