Nejsvětější Trojice - Cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vstupní antifona

Trojjediný Bůh, Otec i Syn i Duch Svatý, nám prokázal své milosrdenství; chvalme a oslavujme ho navěky. ...


Vstupní modlitba

Bože Otče, tys poslal světu svého Syna a Svatého Ducha,
a zjevils tak lidem tajemství svého vnitřního života;
dej nám, abychom toto tajemství v pravé víře vyznávali,
abychom hlásali jedinou věčnou slávu
a klaněli se společné svrchované moci
jediného božství ve třech osobách.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Text následuje po úryvku o zhotovení zlatého telete (kap. 32) a Hospodinově příslibu zjevit Mojžíšovi svoji slávu (33,19-23). Mojžíš vystupuje na horu, aby obnovil narušenou smlouvu mezi Hospodinem a lidem. Pán se mu zjeví s božskými atributy, mezi kterými se vyjímá milosrdenství. Mojžíš tak prosí, aby Bůh prokázal toto milosrdenství odpuštěním.

Ex 34,4b-6.8-9

Mojžíš časně ráno vstal a vystoupil na horu Sinaj, jak mu přikázal Hospodin; v ruce měl dvě kamenné desky. Tu sestoupil Hospodin v oblaku, (Mojžíš) se tam vedle něho postavil a vzýval Hospodinovo jméno. Potom (Hospodin) prošel kolem něho a zvolal: "Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný!" Mojžíš se rychle vrhl k zemi, klaněl se a řekl: "Pane, jestliže jsem nalezl u tebe milost, ať jde Pán uprostřed nás. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví."

ŽALM Dan 3,52.53.54.55.56

Tento hymnus nás zve k úžasu nad Boží slávou, která naplňuje nebe i zemi. Je to píseň vděčnosti, která v každém stvořeném kousku světa vidí odlesk Boží svatosti a volá nás k věčné radosti a chvále.

Odpověď: ...

Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců,
chvályhodný a svrchovaně velebený navěky.

Požehnané je tvé slavné svaté jméno
a svrchovaně chvályhodné a velebené navěky.

Požehnaný jsi ty ve svém svatém slavném chrámě
a svrchovaně chvályhodný a slavný navěky.

Požehnaný jsi ty na svém královském trůně
a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky.

Požehnaný jsi ty, který shlížíš na hlubiny a trůníš na cherubech,
a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky.

Požehnaný jsi ty na klenbě nebes
a velebený a plný slávy navěky.

2. ČTENÍ

Tyto tři verše nám dovolují poznat dva úkony starobylé liturgie: 1) liturgické políbení, znamení bratrského (a sesterského) vztahu; 2) pozdrav či přání, které křesťané vyslovovali ve jménu Trojice.

2 Kor 13,11-13

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

Bratři, žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh, (dárce) lásky a pokoje, bude s vámi. Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všichni věřící. Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha s vámi se všemi!

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, Bohu, který je, který byl a který přijde. Aleluja.

EVANGELIUM

Tento úryvek navazuje na rozhovor Ježíše s Nikodémem. V něm nacházíme ústřední tajemství naší víry: utrpení Kristovo (symbolizované bronzovým hadem na kůlu) a Otcovu lásku, která zachraňuje člověka. Toto Boží jednání vyvolává krizi (neboli rozdělení), protože někteří tuto lásku přijmou, jiní nikoli.

Jan 3,16-18

Ježíš řekl Nikodémovi: "Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího."

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Antifona k přijímání

Protože jste synové, poslal vám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: "Abba, Otče!" Gal 4,6

Modlitba po přijímání

Náš nebeský Otče, vyznali jsme dnes,
že ty se svým Synem a Duchem Svatým jsi jediný Bůh a Pán;
kéž v nás svaté přijímání posilní tuto víru
a prospěje nám ke zdraví duše i těla.
Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Tajemství Nejsvětější Trojice je jedno z nejpodivuhodnějších ve víře křesťana. Není to oříšek k rozlousknutí, ale je to skutečnost, do které je člověk pozván, aby do ní svým životem vstupoval. Pohled na Ježíše nás vede k tomu, kdo ho pro nás poslal a ke komu on sám směřuje, k Otci. Dar Ducha, který nám byl slíben, nám umožňuje do těchto hlubokých skutečností vnikat. Pomáhá nám přijímat a chápat to, čemu jen obtížně a zčásti rozumíme. Spása neznamená být zachráněn pro své vlastní plány, ale být zachráněným pro Boha. Ten o nás stojí, zve nás do společenství Otce, Syna a Svatého Ducha.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

1. 6. 2026, Památka sv. Justina, mučedníka

2 Petr 1,2-7

Milovaní! Milost vám a pokoj kéž se rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána. Jeho božská moc nám darovala všechno, co potřebujeme pro dosažení spásy a bohabojného života, totiž tím, že poznáváme toho, který nás povolal, (aby se projevila) jeho sláva a moc. A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: abyste tím měli účast na božské přirozenosti, a tak unikli zkaženosti, která (ovládá) svět špatnými žádostmi. A proto se věnujte s celou horlivostí (tomu), abyste dospěli vírou k řádnému životu, řádným životem k poznání, poznáním k sebeovládání, sebeovládáním k trpělivosti, trpělivostí ke zbožnosti, zbožností k bratrské lásce a láskou bratrskou k lásce vůbec.

Žl 91,1-2.14-15ab.15c-16

Kdo přebýváš v ochraně Nejvyššího,
kdo dlíš ve stínu Všemocného,
řekni Hospodinu: "Mé útočiště jsi a má tvrz,
můj Bůh, v něhož doufám!"

Vysvobodím ho, protože lne ke mně,
ochráním ho, protože zná mé jméno.
Vyslyším ho, až mě bude vzývat,
budu při něm v tísni.

Zachráním ho a oslavím,
nasytím ho dlouhým věkem
a ukáži mu svou spásu.

Mk 12,1-12

Ježíš začal mluvit (k velekněžím, učitelům Zákona a starším) v podobenstvích: "Jeden člověk vysázel vinici, obehnal ji plotem, vykopal lisovací nádrž a vystavěl strážní věž, pronajal (vinici) vinařům a vydal se na cesty. V určený čas poslal k vinařům služebníka, aby mu od vinařů vyzvedl (podíl) z výtěžku vinice. Ale oni ho popadli, zbili a poslali nazpět s prázdnou. Zase k nim poslal jiného služebníka; tomu rozbili hlavu a potupili ho. Dalšího poslal, a toho zabili. Stejně se vedlo mnoha jiným; jedny zbili, jiné zabili. Měl ještě jednoho: svého jediného syna. Toho k nim poslal naposled; myslel si: `Na mého syna budou mít ohled.' Ale vinaři si mezi sebou řekli: `To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a dědictví bude naše!' A popadli ho, zabili, a vyhodili ven z vinice. Co udělá pán té vinice? Přijde, vinaře zahubí a vinici svěří jiným. Copak jste nečetli toto místo v Písmu: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné'?" Hleděli se ho zmocnit, ale měli strach z lidu; poznali totiž, že tím podobenstvím mířil na ně. Nechali ho tedy a odešli.

Komentář: 2 Petr 1,2-7
Poznání, sebeovládání, trpělivost, zbožnost nejsou jen jakési „disciplíny“, ale směřování k našemu Pánu. A toto směřování je vlastně samo o sobě cílem…

2. 6. 2026, Úterý 9. týdne v mezidobí

2 Petr 3,12-15a.17-18

Milovaní! Očekávejte a urychlujte příchod toho Božího dne, kdy se nebesa stráví v ohni a živly rozplynou v žáru. Ale my čekáme - jak on to slíbil - nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost. Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji. Shovívavost našeho Pána považujte za svou spásu! Milovaní, víte to už napřed. Proto si dávejte pozor, abyste nepozbyli svou pevnost tím, že byste se dali strhnout bludnými názory špatných (lidí). Ať spíše rostete v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní i až do dne věčnosti! Amen.

Žl 90,2.3-4.10.14+16

Dříve než se zrodily hory, než povstala země a svět,
od věčnosti do věčnosti jsi ty, Bože!

Rozkazem vracíš člověka v prach
a pravíš: "Vraťte se, smrtelníci!"
Neboť tisíc let je v tvých očích
jako včerejší den, který minul,
a jako noční hlídka.

Našich let bývá úhrnem sedmdesát,
u toho, kdo je při síle, osmdesát.
Většina jich je lopota a trýzeň,
neboť rychle pomíjejí, a my odlétáme.

Nasyť nás brzy svou slitovností,
ať jásáme a radujeme se po celý život!
Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo,
tvá sláva jejich synům.

Mk 12,13-17

(Nepřátelé) poslali k Ježíšovi několik farizeů a herodovců, aby ho chytili za slovo. Ti přišli a řekli mu: "Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a na nikoho nedbáš. Nehledíš na to, čím kdo je, ale učíš cestě k Bohu podle pravdy. Je dovoleno platit daň císaři, nebo ne? Máme ji platit, nebo nemáme?" On však prohlédl jejich pokrytectví, a proto jim odpověděl: "Co mě pokoušíte? Podejte mi denár, ať se podívám!" Podali mu ho a on se jich zeptal: "Čí je to obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův." Ježíš jim řekl: "Co je císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, Bohu." A velmi nad ním užasli.

Komentář: 2 Petr 3,12-15a.17-18
Když čekám na spravedlnost, často trpělivě a s bolestí v srdci, musím obrátit pohled i k sobě a snažit se žít tak, jak to očekávám od druhých.

3. 6. 2026, Památka sv. Karla Lwangy a druhů, mučedníků

2 Tim 1,1-3.6-12

Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, (aby hlásal) život slíbený v Kristu Ježíši, drahému synovi Timotejovi: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Pána. Děkuji Bohu, kterému sloužím s čistým svědomím - jako už moji předkové - když na tebe pořád vzpomínám ve svých modlitbách dnem i nocí. A proto tě vybízím: zase oživ plamen Božího daru, který ti byl dán vzkládáním mých rukou. Vždyť Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale (ducha) síly, lásky a rozvážnosti! Proto se nestyď veřejně vyznávat našeho Pána ani (se nestyď) za mě, že nosím kvůli němu pouta. Naopak: Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s hlásáním evangelia. On nás spasil a povolal (svým) svatým povoláním, a to ne pro naše skutky, ale z vlastního rozhodnutí a pro milost, kterou nám dal v Kristu Ježíši před dávnými věky. Ale to se projevilo teprve nyní, když přišel náš spasitel Kristus Ježíš. On zlomil (moc) smrti a přinesl nám světlo nepomíjejícího života v evangeliu. K jeho (zvěstování) jsem byl ustanoven hlasatelem, apoštolem a učitelem. Proto také tohle trpím, ale nestydím se za to. Vím, komu jsem uvěřil, a jsem přesvědčen, že on má dost moci, aby mi ochránil to, co mi svěřil, až do onoho dne.

Žl 123,1-2a.2bcd

Zvedám své oči k tobě,
který trůníš na nebi.
Hle, jako oči služebníků hledí
na ruce svých pánů.

Jako oči služebnice hledí
na ruce své paní,
tak hledí naše oči na Hospodina, našeho Boha,
dokud se nad námi nesmiluje.

Mk 12,18-27

K Ježíšovi přišli saduceové, kteří tvrdí, že není vzkříšení, a otázali se ho: "Mistře, Mojžíš pro nás ustanovil: `Zemře-li někomu bratr a zanechá po sobě manželku, ale žádné dítě, ať si tu manželku vezme jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.' Bylo sedm bratrů. První se oženil, a zemřel bez potomka. Jeho manželku si vzal druhý, ale i on zemřel bez potomka. Stejně tak třetí. A nikdo z těch sedmi nezanechal potomka. Poslední ze všech zemřela i ta žena. Kterému z nich bude náležet při vzkříšení, až vstanou? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm!" Ježíš jim řekl: "Jste na omylu, protože neznáte Písmo ani Boží moc. Až (lidé) vstanou z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat, ale budou jako andělé v nebi. A co se týká mrtvých, že budou vzkříšeni, nečetli jste v Mojžíšově knize (na tom místě, kde je řeč o hořícím) keři, jak mu Bůh řekl: `Já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův?' On není Bohem mrtvých, ale živých! Velmi se mýlíte!"

Komentář: 2 Tim 1,1-3.6-12
Pavel, sám ve vězení, svěřuje svému duchovnímu synu Timotejovi, co považuje za podstatné. Církev roste i dnes skrze ty, kdo jsou umlčováni a bezbranní. I dnes má Pán dost moci, aby ochránil, co církvi svěřil.

4. 6. 2026, Slavnost Těla a krve Páně

Dt 8,2-3.14b-16a

Mojžíš řekl lidu: „Pamatuj na celou cestu, po níž tě vedl Hospodin, tvůj Bůh, čtyřicet let na poušti, aby tě pokořil, aby tě zkoušel, aby poznal, co je v tvém srdci, zda budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne. Pokořil tě, dal ti pocítit hlad a nasytil tě manou, kterou jsi neznal ani ty ani tvoji otcové, aby tě poučil, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk může žít vším, co vychází z Hospodinových úst. Nezapomeň tedy na Hospodina, svého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví, který tě vedl po velké a strašné poušti, kde byli ohniví hadi a štíři, po pustiny bez vody, který pro tebe vyvedl vodu z nejtvrdší skály, který tě sytil na poušti manou, kterou tvoji otcové neznali.“

Žl 147,12-13.14-15.19-20

Jeruzaléme, oslavuj Hospodina,
chval svého Boha, Sióne,
že zpevnil závory tvých bran,
požehnal tvým synům v tobě.

Zjednal tvému území pokoj
a sytí tě jadrnou pšenicí.
Sesílá svůj rozkaz na zemi,
rychle běží jeho slovo.

Oznámil své slovo Jakubovi,
své zákony a přikázání Izraeli.
Tak nejednal se žádným národem:
nesdělil jim svá přikázání.

1 Kor 10,16-17

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři! Kalich požehnání, který žehnáme - není to účast v Kristově krvi? Chléb, který lámeme - není to účast v Kristově těle? Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na jednom chlebě.

**Mezi 2. čtení a zpěv před evangeliem se může vložit SEKVENCE** //Chval, Sióne, Spasitele ...//**; buď celá, nebo třeba jen od slov** //Chléb andělský...//

**SEKVENCE**

Chval, Sióne, Spasitele,
chval Pastýře z duše celé
hymnami a písněmi.

Boha člověk nedochválí.
I nejodvážnější chvály
před ním úctou oněmí.

Budiž dán dík spravedlivý;
životodárný a živý
chléb dnes budiž oslaven.

Chléb, jejž u jednoho stolu
jedlo dvanáct apoštolů
z rukou Páně v onen den.

Plně, zvučně ať zní chvála,
jíž se duše rozjásala
vděkem k Bohu nad námi.

Dnes buď s láskou vzpomínáno,
jak poprvé bylo dáno
k hodům lásky pozvání.

Hostina nového Krále
novou smlouvou nenadále
končí provždy starý čas.

Místo stáří novost dýchá,
pravda pod lží neutichá,
noc ozářil prudký jas.

Kriste, slov tvých pamětlivi:
„Co já činím, čiňte i vy,“
památku tvou slavíme.

Dle tvé vůle k naší spáse
spočívá i oběť naše
ve chlebu a ve víně.

Křesťanům je pravda dána:
Chléb se stává tělem Pána,
víno jeho krví jest.

Duch nechápe, nevidí to,
co je živé víře vryto
nad řád běžných lidských cest.

Pod různými způsobami
v znameních skryt žije s námi
nejdražší dar na zemi.

Nápoj krve, pokrm těla,
v každém Krista plnost celá
přes dvě různá vzezření.

Vezmi z něho, bude celý.
Nezlomí se, nerozdělí,
nedotčen, ač přijímán.

Přijmeš ty a přijme jiný,
přijat ústy nesčetnými
trvá tak, jak byl nám dán.

Dobří, špatní přijímají,
úděl nestejný však mají,
život nebo prokletí.

Špatným smrt a dobrým žití,
hleď, jak různé mohou býti
plody téhož přijetí.

Když kněz svátost v rukou láme,
věř, že změna nenastane,
že i ve zlomečku máme
to, co celek ukrývá.

To jen tvářnost změnila se.
Svátost přetrvává v čase
v neměnné síle i kráse,
živá, věčná, zářivá.

* Chléb andělský dostáváme,
pokrm na cestu v něm máme,
jídlo Božím dětem dané,
chléb, jenž neháže se psům.

Chléb v obrazech zvěstovaný,
jako Izák v oběť daný,
Beránek obětovaný,
mana daná praotcům.

Pastýři náš, chlebe pravý,
smiluj se, vrať duším zdraví,
chraň nás, Pane obětavý,
dej nám poznat v světle slávy
věčný život v nebesích.

Všemohoucí, Svrchovaný,
kéž zasedneš k stolu s námi,
kéž jsme, Kriste milovaný,
spoludědici nazváni,
účastníky svatých tvých.

Jan 6,51-58

Ježíš řekl zástupům: „Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“

Komentář: 1 Kor 10,16-17
Dělení a lámání je zajisté bolestný proces. I v tom jsme spojeni s Kristem. Sjednoceni jsme právě v tom, že nás v tomto snažení trpí víc…

5. 6. 2026, Památka sv. Bonifáce, biskupa a mučedníka

2 Tim 3,10-17

Milovaný! Tys byl se mnou, když jsem učil, (víš,) jak jsem žil, jakými úmysly (jsem se dával vést), jaká byla moje víra, shovívavost, láska a trpělivost; (byl jsi při tom,) když jsem byl pronásledován a trpěl v Antiochii, v Ikóniu i v Lystře. Jaká pronásledování jsem přestál a ze všech mě Pán vysvobodil! Tak i všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni. Ale s lidmi špatnými a s podvodníky to bude horší a horší: jsou to svedení svůdci. Ty se však drž toho, čemu ses naučil a co jsi přijal jako jisté. Víš přece, od koho ses tomu naučil! Od dětství znáš svatá Písma; ta tě mohou naučit moudrosti, (abys dosáhl) spásy vírou v Krista Ježíše. Všechno, co je v nich napsáno, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti. Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo.

Žl 119,157.160.161.165.166.168

Mnozí mě stíhají a tísní, od tvých přikázání neustoupím.

Základem tvého slova je stálost,
věčná jsou všechna tvá spravedlivá rozhodnutí.

Knížata mě stíhají bez důvodu,
mé srdce však má úctu k tvým slovům.

Hojný pokoj těm, kdo milují tvůj zákon,
nic zlého je nemůže potkat.

Očekávám tvou pomoc, Hospodine,
a plním tvé předpisy.

Střežím tvá nařízení a přikázání,
neboť před tebou jsou všechny mé cesty.

Mk 12,35-37

Když Ježíš učil v chrámě, řekl: "Jak mohou učitelé Zákona tvrdit, že Mesiáš je syn Davidův? Vždyť sám David pravil v Duchu Svatém: `Řekl Hospodin mému Pánu: Zasedni po mé pravici, dokud ti nepoložím tvé nepřátele pod nohy.' Sám David ho nazývá Pánem, jak tedy může být jeho synem?" A lidé ve velkém počtu mu rádi naslouchali.

Komentář: Mk 12,35-37
Ježíšovu výkladu Starého zákona lidé rádi a ve velkém počtu naslouchali. Jeho otevřenost má být pro nás vzorem. Budu prosit za ty, kdo nám Boží slovo v církvi přibližují.

6. 6. 2026, Sobota 9. týdne v mezidobí

2 Tim 4,1-8

Milovaný! Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, (zapřísahám tě) při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky. Přijde totiž doba, kdy (lidé) nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních choutek nahromadí učitele, kteří šimrají jejich uši; odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím. Ty však buď ve všem rozvážný, vytrvalý ve zkouškách, pracuj jako hlasatel evangelia, dobře konej svoji službu. Já totiž mám už prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod.

Žl 71,8-9.14-15ab.16-17.22

Má ústa oplývala tvou chválou,
po celý den pěla tvou slávu.
Nezavrhuj mě v čas stáří,
neopouštěj mě, až ochabnou síly!

Já však budu stále doufat,
všude šířit tvoji chválu.
Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti,
po celý den budu vyprávět o tvé pomoci.

Opěvovat budu tvou moc, Bože,
Hospodine, budu hlásat jedině tvou spravedlnost.
Bože, učils mě od mého mládí,
až dosud hlásám tvé podivuhodné činy.

I já budu na harfě chválit tvou věrnost, Bože,
budu tě opěvovat na citeře, tebe, Svatý Izraele!

Mk 12,38-44

Když Ježíš učil (zástupy), řekl: "Varujte se učitelů Zákona! Chodí rádi v dlouhých řízách, mají rádi pozdravy na ulicích, první sedadla v synagogách a čestná místa na hostinách; vyjídají vdovám domy pod záminkou dlouhých modliteb. Ty stihne tím přísnější soud." Potom se posadil proti chrámové pokladnici a díval se, jak lidé dávají do pokladnice peníze. Mnoho boháčů dávalo mnoho. Přišla také jedna chudá vdova a dala dvě drobné mince, asi tolik jako pár halířů. Zavolal své učedníky a řekl jim: "Amen, pravím vám: Tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice. Všichni totiž tam dali ze svého nadbytku, ona však dala ze svého nedostatku. Dala všechno, co měla, celé své živobytí."

Komentář: Mk 12,38-44
Přísný soud pro ty, kdo zneužívají náboženství pro zvýšení svého společenského postavení. Jaký kontrast s příspěvkem „chudé vdovy“, která dovede dát víc, než ostatní!

 

*************************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
"TÉMA TÝDNE"
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy 
 

VIDEO / AUDIO K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz   
www.proglas.cz